Úřady budou podávat závazný výklad

V případě nejasností v ustanovení zákonů by mohli žádat poplatníci o závazný výklad na finančních úřadech.
Měla by to umožnit novela zákona o správě daní a poplatků, kterou připravil tým vicepremiéra vlády Martina Jahna. "Cílem je zvýšit právní jistotu podnikatelů a zajistit, aby bylo rozhodování státní správy předvídatelné," říká Jahn.
Tato takzvaná editační povinnost přitom není ve světě neobvyklá. V určité podobě ji znají například v Belgii, Německu, Nizozemsku, Španělsku, ale i v Polsku a Maďarsku.
V jisté formě se s ní však podnikatelé mohli setkat v České republice už minulý rok. "Od 1. ledna 2004 u nás existuje takzvané individuální závazné posouzení," uvádí náměstkyně ministra financí Yvona Legierská a doplňuje: "V současné době má tato úprava vazbu na paragraf 38na zákona o daních z příjmů a týká se daňové ztráty," říká Legierská.
Novela, kterou se tvůrci chystají v dohledné době předložit vládě, by měla editační povinnost ještě více rozšířit. Samozřejmě již nyní finanční úřady, ředitelství i Ministerstvo financí běžně odpovídají na celou řadu metodických dotazů.
Novela by ale umožnila podnikatelům získat ve sporných otázkách závazný výklad zákona. Nebyli by tak vystaveni riziku, že se za několik let stanovisko finančních úřadů změní.
Ministerstvo financí a daňová správa by se tak připojila k takzvanému klientskému přístupu, tedy být nápomocný daňovým poplatníkům.
Podoba návrhu zatím není ještě definitivní. Podle jedné verze by ve sporných otázkách měla rozhodovat finanční ředitelství. Do třiceti dnů by přitom poplatník měl znát odpověď.
V závažných případech by však lhůta mohla být delší. Ředitelství by pak žádost postupovalo Ministerstvu financí, které by na rozhodnutí mělo další měsíc, v odůvodněných případech až šedesát dní.
Druhá verze návrhu počítá přímo s tím, že by se poplatníci museli s žádostí o stanovisko obracet přímo na Ministerstvo financí. To by na odpověď mělo až tři měsíce.
Delší lhůta by přitom neměla působit problémy ani v případě daní, které je třeba přiznávat a odvádět měsíčně. Poplatník by mohl požádat například o posečkání daně, přičemž se předpokládá, že by mu finanční úřad vyhověl.
Jisté je, že se na finanční úřad nebudou poplatníci obracet přímo. Žádost o závazné posouzení budou moci podávat jen prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta. To proto, aby nebyly úřady zahlceny množstvím nekvalifikovaných či nepřesně formulovaných dotazů.
Žádost o závazné posouzení bude muset také obsahovat stručný popis stavu a právní úpravu. Dále v ní bude muset žadatel uvést, v čem má při uplatňování předpisů pochybnosti a navrhnout řešení daného stavu podpořené vypracovaným rozborem a argumentací.
Verdikt, který by podnikatel od příslušného orgánu obdržel, by mohl platit až tři roky.
Otázka poplatků za závazné posouzení je stále otevřená. "O tom, zda budou, či nebudou, se ještě debatuje," uvedl Jahn. Argumentem pro jejich zavedení je obava, že by se poplatníci na úřady obraceli i s banalitami.
V současnosti řeší Ministerstvo financí nepřesnosti v daňových zákonech vydáváním pokynů řady D, kterými sjednocuje postup finančních úřadů. Tyto pokyny jsou přístupné i široké veřejnosti. Jejich nedostatkem však je, že se nevztahují ke konkrétním případům.

Navrhovaná úprava editační povinnosti

Podnikatelé by ve sporných otázkách mohli získat vyjádření správce daně, které by bylo závazné a platilo by až tři roky.
S žádostí o závazné posouzení by se nemohli poplatníci obracet na úřad přímo, ale jen prostřednictvím daňového poradce či advokáta.
první verze
Žádost o závazné posouzení by se podávala finančnímu ředitelství. To by mělo na posouzení lhůtu 30 dnů. V závažných případech by se žádost postupovala přímo Ministerstvu financí, přičemž lhůta by se prodloužila o další měsíc, maximálně však o 60 dnů.
druhá verze
Žádost o závazné posouzení by se podávala přímo Ministerstvu financí, které by muselo rozhodnout do tří měsíců.

Autoři: Lenka Stuchlová