V případu odstupujícího ministra informatiky Vladimíra Mlynáře (US-DEU), který je stíhán kvůli založení společnosti Testcom servis, jsou včetně něj obviněni celkem tři lidé. Podle dřívějších informací ČTK byl spolu s Mlynářem obviněn i ředitel výzkumného ústavu Testcom a někdejší šéf České televize Dušan Chmelíček.


"Třetím obviněným je zaměstnanec Testcomu," sdělila náměstkyně Městského státního zastupitelství v Praze Marcela Kratochvílová. Ke jménům obviněných se nechtěla vyjadřovat.


Mlynář je stíhán za zneužívání informací v obchodním styku a zneužívání pravomoci veřejného činitele, Chmelíček navíc ještě z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Zaměstnanec Testcomu je stíhán pouze za porušování povinnosti při správě cizího majetku.


Trestní oznámení podali na Mlynáře bývalý zaměstnanec ministerstva informatiky Milan Novák a politik Aleš Moravec. Ministerstvo na ně zase podalo oznámení za křivé obvinění a pomluvu. Mlynář si proti svému stíhání podal minulý týden stížnost, v níž žádá státního zástupce, aby obvinění zrušil.


Odcházející ministr byl obviněn kvůli tomu, že na společnost Testcom servis smluvně převedl provoz Portálu veřejné správy. Jako poslanec přitom podle policie věděl, že vznik společnosti odporuje zákonu o majetku státu.


Mlynář popírá spáchání jakéhokoli trestného činu i jakékoli protiprávní jednání. Poukazuje na nepřesnosti v obvinění. I kdyby se ale skutek stal tak, jak je uvedeno, nikdy nemohl být trestným činem, stojí ve stížnosti. Obhájce Tomáš Sokol, který ji vyhotovil, považuje policejní usnesení za nesrozumitelné. Navíc z něj prý nevyplývá, jaká jednání mají být podstatou toho kterého trestného činu.


V obvinění podle obhájce není ani zmínka o tom, kdo by měl utrpět Mlynářovým jednáním škodu či získat neoprávněný prospěch. "Finanční prostředky vložené státem do Testcomu se vrátily. Dokonce byl tento vklad zhodnocen v softwarové aplikace vyvinuté za dobu dvou měsíců faktické existence této obchodní společnosti, takže nejen nedošlo ke škodě, ale sama tato činnost byla zisková," poznamenal nedávno Sokol.


Na založení Testcom servisu vyčlenil Testcom 7,5 milionu korun. Příspěvkové organizace ministerstev ovšem podle zákona nesmějí soukromé společnosti s ručením omezeným zakládat ani financovat. V únoru 2004 se Mlynář na požadavek ministerstva financí rozhodl Testcom servis zrušit.


Ministerstvo financí se domnívalo, že tato firma nebyla založena v souladu se zákonem. Podle Mlynáře byl názor jeho ministerstva opačný, ale ustoupil, aby nemusel jít proti ministerstvu financí do soudního sporu.


Trvá však na tom, že Testcom servis byl založen s odkazem na právní výklad, který Krajský obchodní soud uznal. Testcom servis s.r.o. podle Mlynáře nikdy nebyla soukromou společností a byla vždy pod kontrolou a ve vlastnictví státu.

Autoři: