Lenka Zlámalová, Petr Holub
Čísla vypočítaná experty dnes poprvé ukážou, jak představy politiků poznamenají životní úroveň budoucích seniorů.
Tým odborníků, založený přesně před rokem předsedy politických stran kvůli hledání kompromisu nad penzijní reformou, zveřejní své výpočty. HN už mají tuto analýzu k dispozici.
Ukazuje se především, že různé představy politických stran se nijak nesblížily. Výsledky teď dostanou na stůl politici a Česko k nutné reformě neposune nic jiného než dohoda a následné rozhodnutí: jak změnit stále více se zadlužující systém.

Levice přeje bohatým
Samotné výpočty expertů dokazují, že nejvíce rovnostářské a solidární penze prosazuje pravicová ODS. Její rovný důchod znamená, že člověk s podprůměrným příjmem zaplatí mnohonásobně méně než ten s vysokým platem. Dostanou však naprosto stejný důchod.
"Systém znamená naprostou solidaritu bohatých s chudými," říká bývalý poradce guvernéra ČNB Vladimír Bezděk, který tým expertů vede. Pokud se však člověk spolehne jen na státní důchod a nenaspoří si sám, bude to solidarita v chudobě. Rovný důchod navrhovaný ODS počítá s úrovní pětiny průměrné mzdy, při současných platech tedy 3600 korun měsíčně - méně, než kolik dosahuje životní minimum.
Nejméně rovnostářskou reformou je naopak švédský model virtuálních účtů prosazovaný sociálními demokraty. "Znamená méně přerozdělování, než je tomu dnes. Proto budou důchody pro nízko-příjmové skupiny nižší než nyní, a pro vyšší příjmové skupiny naopak vyšší, než by dostaly dnes," upozorňuje Bezděk.

Třetina v chudobě
Třetině lidí ve variantě prosazované ČSSD vyjde penze nižší než životní minimum - a stát jim tak do minimálního důchodu bude muset přispívat sociálními dávkami. Prosazovaný švédský model je tak paradoxně vysoce nevýhodný pro většinu voličů ČSSD, a naopak se velmi vyplácí bohatým lidem. Například ten, kdo se narodil po roce 1975 a vydělává trojnásobek průměrné mzdy (nyní 56 tisíc), dostane důchod přes 26 tisíc korun.
Návrhy unionistů i lidovců stojí, pokud jde o míru solidarity a zásluh, mezi občanskými a sociálními demokraty. Obě strany lidem nabízejí možnost vyvázat si část povinných odvodů na soukromý účet, avšak jen za podmínky, že si připlatí ještě několik procent navíc.
Únik ze státního pojištění je v obou případech výhodný pro lidi s vyššími příjmy. Zatímco ve státním pilíři hraje roli solidarita, ze soukromého dostává každý částku, kterou si do něj poslal.

Méně rovnostářství
Výpočty expertů zároveň potvrdily, že ať už se reforma udělá jakýmkoliv stylem, většina lidí musí počítat, že v penzi se jejich životní úroveň výrazně propadne. Mnohem výrazněji, než je tomu při odchodu do důchodu v současnosti. Pád poznamená hlavně lidi s nízkými příjmy - ti totiž díky vysokému přerozdělování mají dnes často penzi jen o málo nižší než plat. S poklesem počítá dokonce i návrh komunistů, který jen drobně upravuje současný penzijní systém.
Odhadovat, jak s výsledky expertů naloží politici, je obtížné. Poslední schůzka předsedů politických stran k penzijní reformě se odehrála loni na jaře. Svolal je ještě Vladimír Špidla a jejím výsledkem bylo právě založení zmíněné komise. Od té doby se názory politiků nijak nesblížily.
Téma: Penzijní reforma, str. 8 a 9 Komentář, str. 12

050414-01 ()

Autoři: