Změny ve zdravotním pojištění: hlásit se bude místo trvalého pobytu

Zaměstnavatelé mají vůči zdravotním pojišťovnám řadu povinností, za jejichž nesplnění hrozí poměrně vysoké sankce.
Nejpozději do osmi dnů musí například zaměstnavatel nahlásit zdravotní pojišťovně nástup pracovníka do zaměstnání, případně ukončení jeho pracovního poměru.
Dále je také nutné oznámit změnu zdravotní pojišťovny zaměstnance a další skutečnosti. Například, že zaměstnanec odešel do důchodu nebo na mateřskou dovolenou a stal se za něj plátcem pojistného stát, nebo že pracovník přestal být státním pojištěncem.
Tato takzvaná oznamovací povinnost je dána zákonem a za její porušení mohou být firmy pokutovány. Zdravotní pojišťovna jim může uložit pokutu až 200 tisíc korun, za opakované neplnění i dvojnásobek.
Při plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatel sděluje jméno firmy, sídlo a identifikační číslo. Někdy je nutné uvést i číslo bankovního účtu. Následně se sepisují údaje o zaměstnancích.
Jejich rozsah byl nyní novelou č. 123/2005 doplněn o ustanovení, že zaměstnavatel musí sdělovat kromě jména, příjmení, rodného čísla zaměstnance, případně jiného čísla pojištěnce také jeho trvalý pobyt. Zaměstnavatelé by se tak měli připravit na nové formuláře.
"Pro sdělení tohoto údaje bude aktualizován tiskopis Hromadné oznámení zaměstnavatele, včetně Poučení a upraveno datové rozhraní," uvedl Tomáš Červinka ze Všeobecné zdravotní pojišťovny a dodal, že zatím budou zaměstnavatelé sdělovat adresu trvalého pobytu zaměstnanců - pojištěnců VZP - na příloze k tomuto formuláři.
Pochybnosti, zda mohou zaměstnavatelé sdělovat zdravotní pojišťovně rodná čísla, případně jiná čísla svých zaměstnanců, by měly odpadnout.
Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění totiž podniky výslovně opravňuje tyto osobní údaje poskytovat.
Další důležitou změnou je částečné obnovení možnosti uplatnění odpočtu státního pojištěnce. Ten byl přitom pro všechny skupiny těch, za které je plátcem pojistného stát, vloni zrušený. Studenti, důchodci a další osoby tak přišli o možnost platit nižší pojistné.
Znovuzavedeného státního odpočtu však budou moci využít jen osoby, kterým byl přiznaný invalidní nebo částečný invalidní důchod. Za jiné státní pojištěnce, například z řad starobních důchodců, se bude i nadále platit pojistné celé.
Odpočet mohou navíc provést jen určití zaměstnavatelé - takzvané chráněné dílny. Jedná se o podniky, jež zaměstnávají více než 50 procent osob se zdravotním postižením.
Ty budou moci při účtování mezd snižovat vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění o částku, z níž odvádí pojistné stát, tedy o 3556 korun. Na platbě tak ušetří pracovník i firma, a to již při zúčtování mezd za březen.
Odpočet je možné uplatnit i v případě, kdy nejsou podmínky splněné po celý kalendářní měsíc.
Novela dále upravuje také údaje uváděné na průkazu pojištěnce. Zavádí se možnost, že by na průkaze byly identifikační údaje i v elektronické formě. Na průkazce rovněž může být uvedený akademický titul.
Novela nabyla účinnosti 30. března a její text je možné nalézt také na internetu, například na webových stránkách www.sagit.cz nebo www.mvcr.cz.

Autoři: Lenka Stuchlová