Elektronické mýto se zřejmě odloží, nový zákoník práce poslanci možná schválí, ale podnikatelům to mnoho nepomůže. A moderní úpadková legislativa, která by vyšla vstříc věřitelům a hlavně bankám, zůstává nejistá a nejspíše z ní také nic nebude.
Grossova vláda, která před devíti měsíci začala řídit zemi, přitom nastoupila k moci právě i s přísliby pomoci podnikatelům.
Pokud jde o další kroky na pomoc ekonomice, tak už ale byla úspěšnější: daňové úpravy, především změny odpisové politiky skutečně pomohou investicím a zejména pořizování moderních technologií a opatrné snižování korporátních daní prospěje celé podnikové sféře. Pokračují i poměrně masívní investice do dopravní infrastruktury, které teď udrží při životě finanční injekce po úspěšné privatizaci Českého Telecomu.
A největším trumfem je čtyřprocentní ekonomický růst a příznivý vývoj zahraničního obchodu.

Ekonomové chtějí volby
Přesto ČSSD, jako klíčová strana koaliční vlády, byla úspěšnější při plnění jiného svého slibu - a to při obhajobě sociálního státu a jeho přerozdělovacích mechanismů. Ale jen za cenu dalšího velkého zadlužování, protože škrty byly minimální.
Vážnou vadou na kráse je rovněž neúspěšný boj s nezaměstnaností, která stále zůstává na téměř desetiprocentní úrovni. A vláda zatím nepřišla s žádným receptem, jak ho snížit.
Političtí soupeři ČSSD, podnikatelé, ekonomové a skrytě i zahraniční investoři hovoří o nevyužitých příležitostech. Koncem loňského roku sice vcelku uvítali zrychlení odpisů, teď jim ale už představy vlády o podpoře podnikání a o nižších daních nestačí.
Volají proto po jejím pádu, předčasných volbách a vytvoření nového kabinetu, který by měl sílu své plány prosazovat ve sněmovně.
Kabinetu pokud možná pravicového, opřeného o ODS, který by se na rozdíl od předchozích tří vlád ČSSD nebál razantních reforem založených na snížení daní i sociálních výdajů a další liberalizaci.
Hlavní očekávání podnikatelů je nyní spojeno s liberalizací ekonomického prostředí a s reformou penzijního systému i systému zdravotního a sociálního zabezpečení. Rok od roku rostoucí mandatorní výdaje totiž v rozpočtu nenechávají mnoho prostředků na investice.
Někteří analytici dokonce tvrdí, že právě toto očekávání budoucích reforem vede zatím byznys ke zdrženlivosti a k tomu, že i za vládní krize paradoxně zůstává silná koruna.
Bez ohledu, jaký bude další osud koaliční vlády, přitom ČSSD z politického hlediska postupovala přesně podle pouček o tom, jak běží politický cyklus.

ČSSD postupovala chytře
Nepopulární kroky - hlavně zvýšení spotřebních daní a DPH - přišly jako první, pouze zavedení mezi podnikateli odmítaných registračních pokladen se protáhlo.
Naopak opatření, která veřejnost mohou oslovit, tedy úlevy podnikům a především snižování daní občanům, přišla nebo mají přijít až teď, tedy před volbami.
Také postupné reformy nejsou zcela bezvýznamné. Vláda pro ně získala souhlas Evropské komise a postupuje podle schváleného programu, i když k jeho dodržení ministr financí ještě musí donutit své ministerské kolegy k dalšímu stlačení výdajů. A nepřímou podporou je i nedávné změkčení paktu stability.
V příštích měsících se domácí ekonomika může rozvíjet podle tří dost odlišných scénářů.
Pokud Gross a jeho strana vsadí na menšinovou vládu, tak sociální demokraté budou muset i v hospodářství brát ohled na postoje komunistů. Jinak taková vláda rychle padne.
Když premiér přece jen odstoupí a vznikne nový koaliční kabinet, tak jeho hospodářská politika zůstane přibližně stejná jako dosud. Na jedné straně by v ní mohla zesílit tlak na úspory, to ale zase bude vyrovnávat snaha nepohněvat před volbami v roce 2006 voliče.
V případě předčasných voleb a vítězství ODS asi reformy spojené s výdajovými škrty a nižšími daněmi přijdou o rok dříve. Právě tato varianta je však zatím stále ze všech nejméně pravděpodobná.

Příloha

Autoři: Josef Pravec