Kampaň: peníze by mohli získat i euroskeptici

Kanceláře v nejvyšším poschodí domu naproti pražské Jindřišské věži září novotou. Chodba i pracovny s výhledem na Hrad jsou ale prázdné. "Už brzy to tu bude vypadat úplně jinak," říká Petra Mašínová, majitelka zatím jediné obydlené kanceláře šestého podlaží jedné z budov Úřadu vlády. "Ke konci dubna by tu mělo pracovat celkem třináct lidí."
Mašínová, někdejší mluvčí české mise v Bruselu, je od 1. dubna šéfkou zbrusu nového eurooddělení, podřízeného přímo premiéru Stanislavu Grossovi. Jejím úkolem je připravit a realizovat kampaň před schvalováním evropské ústavy.
A nejen to. Podle usnesení vlády z poloviny března má mít v budoucnu na starosti veškeré informování českých občanů o evropských záležitostech třeba v souvislosti s blížícím se předsednictvím Česka v EU nebo zavedením eura. Až dosud za něj odpovídalo ministerstvo zahraničí.
"Rozhodnutí premiéra, aby nový odbor Úřadu vlády pokrýval vše, co se týká EU, je logické," vysvětlila Grossova mluvčí Věra Dušková. "Všechno to spolu souvisí," dodala.
"Když máme poskytovat informace občanům, musíme mít k dispozici třeba bezplatnou telefonní linku, která dnes funguje na ministerstvu zahraničí," myslí si i Petra Mašínová.
Představu, jak by měl nový systém "šíření osvěty" o EU vypadat, už ředitelka oddělení s oficiálním názvem Odbor informování o evropských záležitostech při Úřadu vlády má. Pokud ve středu kabinet schválí náklady na provoz oddělení a mzdy, chce do vládních aktivit zapojit neziskové organizace a soustředit se hlavně na regiony.
Kampaň před schvalováním evropské ústavy by měla mít - po vzoru Francie - dvě od sebe oddělené části: neutrální informativní a přesvědčovací. Zatímco první z nich povede vládní euroodbor ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, druhou mají mít na bedrech hlavně politické strany.
Kolik peněz vláda na eurokampaň vyčlení, zatím není jasné. Ví se jen to, že se finanční kalkulace bude lišit od té, kterou v březnu předložil Černínský palác. Ten počítal s 218 milióny korun. "Určitě se budeme inspirovat kampaní před referendem o vstupu Česka do EU. Rozpočet ale v žádném případě nebude identický s tím, který letos na jaře navrhlo ministerstvo zahraničí," řekla Mašínová.
Zatímco o přesné výši prostředků na kampaň o euroústavě ředitelka mluvit nechce - vláda o ní má rozhodnout až 11. května, způsobem jejich pravděpodobného rozdělování se netají. "Zřejmě vypíšeme granty na projekty informování o Ústavě EU," říká. "Podmínkou každopádně bude, že žadatel uhradí 50 procent nákladů na projekt ze svého."
Pokud záměr schválí premiér a vláda, mohli by na peníze ze státní pokladny teoreticky dosáhnout i čeští euroskeptici. "Považovali bychom za vhodné, aby se při rozdělování financí hledělo hlavně na kvalitu projektů bez ohledu na to, zda jsou žadatelé pro evropskou ústavu, nebo k ní mají výhrady," tvrdí Mašínová.
Otázkou je, zda odpůrci euroústavy nabídku využijí. "Nedovedu to zatím říct," uvedl například Petr Mach, ředitel Centra pro ekonomiku a politiku. Právě jeho organizace v těchto dnech vydává knihu Václava Klause Řekneme své ano nebo ne evropské ústavě, v níž prezident podle časopisu Týden přesvědčuje čtenáře, aby dokument v referendu odmítli. "Dosud jsme žádné peníze z veřejných zdrojů (od daňových poplatníků) nepřijali," vysvětlil Mach. "Odmítli jsme i minule, abychom nelegitimizovali kampaň, která byla z 99 procent pro ano."

Autoři: