Zákoníku práce hrozí fiasko

Zákoník práce, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, je tak špatný, že se nedá ani předělat, a proto ho je třeba sepsat znovu od začátku, shodli se včera prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek a předseda Senátu Přemysl Sobotka.
"Ten návrh je neakceptovatelný. Bude snad lepší, když bude nadále platit stará verze sepsaná ještě za minulého režimu," uvedl po jednání s předsedou Senátu Drábek.
"Nechceme komplikovat život podnikatelům, naopak. Zákoník práce je tak špatný, že nezbývá než ho zamítnout," přidal se Sobotka.

Ministerstvo proti všem

Již v úterý se přitom obdobně vyjádřila Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů. Jejími členy jsou právníci, ekonomové, ale i velké české podniky či odborové svazy.
V zákoně prý nejsou například do detailu propracovaná tzv. konta pracovní doby. Ta by měla umožnit firmám, aby zaměstnance zvaly do práce jen v době, kdy budou mít zakázky. Pokud naopak práce nebude, zaměstnanci budou pracovat třeba jen čtyři hodiny nebo zůstanou doma. "Jenže podnikatelé musí mít podle navrhovaného zákoníku předem vypracován rozvrh těchto kont. Ale když mají například stavební firmy časté nárazové zakázky, tak si je těžko mohou naplánovat dopředu," tvrdí předseda asociace Bořivoj Šubrt.
Proti kontům se bouří i odboráři. Podle předsedy největší Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha by hrozilo propuštěnému pracovníkovi, že by musel část peněz za neodpracované hodiny ještě vracet.
Místopředseda asociace Jiří Kleibl z Vysoké školy ekonomické zase tvrdí, že ministerstvo do návrhu úplně zapomnělo zapracovat světové novinky. Například prý dostatečně neupravuje práci doma.
Chyby v návrhu nacházejí i samy podniky. "Návrh by mohl přinést komplikace, když se zaměstnanec nemůže dostavit na směnu," říká mluvčí ČEZ Eva Nováková. Jeho kolegovi, který by byl zrovna v práci, by totiž již nemohla firma nařídit přesčas, pokud by s tím pracovník nesouhlasil. Nyní přitom můžou podniky nařídit libovolně sto padesát přesčasových hodin ročně. Když zaměstnanec odmítne, hrozí mu výpověď.
ČEZ by tak kvůli zákonu pravděpodobně musel "pro jistotu" přijmout zaměstnance navíc. "Máme totiž ze zákona odpovědnost za dodržení jaderné bezpečnosti," dodává Nováková.
V navrhovaném zákoníku ministerstvo také prosazuje, aby firmy lidem platily o plat vyšší odstupné - tři místo nynějších dvou. Proti tomu Hospodářská komora překvapivě neprotestuje. Další pravidla pro propouštění se jí ale již nelíbí. "Když vám dá zaměstnavatel výpověď a vy řeknete, že nesouhlasíte, tak pracovní smlouva podle nových pravidel dál platí," tvrdí Drábek. Tak by tomu bylo až do rozhodnutí soudu.

"Návrh upravíme"

Ministerstvo práce se ale kritice brání. "S názorem Hospodářské komory, že by se zákon měl napsat celý od začátku, nesouhlasíme," tvrdí mluvčí resortu Kateřina Beránková. Ministerstvu zatím přišlo přes sedm set stran připomínek. "Nyní je posuzujeme, poté je vyhodnotíme a následně upravíme návrh zákoníku," dodává Beránková.
Když zákon ministr Škromach představoval, dokonce si pochvaloval, že se ozývají kritické hlasy: "Jelikož odbory říkají, že prospívá zaměstnavatelům a ti tvrdí přesný opak, myslím, že se nám ho podařilo dobře vybalancovat."


Co vadí na zákoníku práce

Předseda Senátu Přemysl Sobotka
Zákon je podle Sobotky již neopravitelný, proto by vůbec neměl přijít do parlamentu: "Je špatný už nyní, nedokážu si představit, jak bude vypadat, až poslanci uplatní svou tvořivost..."
Prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek
Zákon je sepsaný složitě: "Nemůžeme chtít po pokrývači se čtyřmi zaměstnanci, aby si najímal experta na právo, když chce zákoník práce pochopit."
Asociace pro rozvoj pracovních vztahů
Špatná jsou pravidla pro firmy, které nemají zakázky rozložené do celého roku: "Podnikatelé musí mít předem vypracován rozvrh. Jenže nárazové zakázky si mohou těžko naplánovat dopředu," říká předseda Bořivoj Šubrt.