Už šest let platí zákon, který vysokým školám nařizuje vybírat poplatky za protahování vysokoškolského studia. Podle odhadů ministerstva školství by ročně mohli věční studenti přispět do rozpočtu vysokých škol až půl miliardou korun. Ve skutečnosti je to mnohem méně: většina ústavů vybírá nejnižší možné částky. I proto, že tyto peníze smí využít jen na stipendia.
"Vysoké školy jsou velmi autonomní a my dnes nemáme statistiky, které by ukázaly, kolik přesně vyberou. Pokud však mám informace, říkají si většinou o sumu, která odpovídá státem stanovenému základu. Přitom by mohly chtít mnohem víc," říká ředitel odboru vysokých škol ministerstva školství Josef Beneš.
Zákon totiž určil jen spodní hranici, o niž mohou školy žádat - nikoli strop. Teoreticky by tak studenti nejdražších oborů (uměleckých) mohli platit i 200 tisíc korun za akademický rok, neboli 20 tisíc korun za každý měsíc navíc.
Místo toho se měsíční "penále" pohybuje podle internetových přehledů fakult v průměru kolem tří tisíc korun. Školy zatím studenty šetří - anebo se jim nedaří sumy zvýšit. To se stalo nedávno na Technické univerzitě v Liberci, kde akademický senát navrhl, aby penále 2560 korun měsíčně platili studenti pouze v prvním roce prodlouženého studia. V dalším roce měla být částka už o 150 procent vyšší, v následujícím roce pak o 300 procent vyšší. "Tyto věčné studenty učíme zadarmo, stát za nimi již peníze neposílá - a ještě tu zabírají místo studentům, na které by univerzita dotaci získala," argumentoval prorektor Zdeněk Kůs. Studentská část senátu se však postavila proti a návrh neprošel.
Peníze, které školy vyberou, dnes zpravidla putují do prospěchových fondů. "Vloni jsme na poplatcích vybrali přes 14 miliónů korun. Využíváme je jako odměnu pro studenty, kteří řádně dostudují. Nebo na ocenění výborných studijních výsledků," přitaká Jaroslava Kočárková, mluvčí Technické univerzity v Liberci.
Šikovný absolvent Fakulty strojní tak při ukončení studia může dostat až 25 tisíc korun.
"Každý student, který pak ukončí pětileté magisterské studium v řádném termínu, dostane odměnu ve výši pěti tisíc korun," dodává děkan liberecké strojní fakulty Petr Louda.
Málokterá ze škol pak peníze z poplatků využívá na podporu sociálně slabých studentů. "Popravdě, přijde nám to nadbytečné. Na tyto studenty přispívá stát, takže mi raději podporujeme nadané budoucí vědce. Třeba tím snížíme riziko, že za dalším studiem odejdou do zahraničí," soudí jeden z tuzemských děkanů.
Ministerstvo školství ovšem podobnou strategii považuje za plýtvání penězi.
Úřad totiž ze státních peněz posílá každý rok více než 1,8 miliardy korun na podporu nemajetných studentů. Z této částky jde přes 800 miliónů na podporu ubytování, 700 miliónů na stravování, dalšími téměř 400 milióny se podporuje dojíždění studentů.
"Je opravdu škoda, že školy mají vesměs prospěchová stipendia, nikoli sociální. Státu by tak mohly ušetřit velké peníze," soudí Beneš z ministerstva školství.

050307-04 ()

Autoři: Simona Holecová