ČSSD má premiéra, předseda se hledá

Stranu plně pod kontrolou mají opět Stanislav Gross a jeho lidé. Naznačil to sobotní ústřední výbor, který Grosse potvrdil ve funkci premiéra. Hlasovalo pro něho v tajných volbách 102 ze 134 delegátů a veřejně ho podpořil i jeho konkurent v boji o předsedu strany Zdeněk Škromach.
Odpůrci se neprosadili i díky úspěšné strategii předsedy poslaneckého klubu ČSSD Michala Krause, který ústřední výbor řídil. O zachování vládní spolupráce s lidovci a Unií svobody rozhodl mimo jiné i jeho šikovný tah, když prosadil ve výboru usnesení, že krize v koalici skončila.
Teprve později se mělo hlasovat o návrhu poslance Jaromíra Schlinga, který doporučil vyloučit z koalice lidovce. "Výroky Miroslava Kalouska a postoje vedení KDU-ČSL jsou v takovém rozporu s koaliční dohodou, že vylučují další koaliční spolupráci," prohlásil Schling. Odchod lidovců by umožnil spolupráci menšinové vlády s opozičními komunisty.
O Schlingově doporučení se nakonec nehlasovalo, protože bylo v rozporu s již schváleným Krausovým návrhem.
Do opozice vůči Grossovu vedení se spolu vedle Platformy za renesanci ČSSD, která má blízko k bývalému předsedovi Miloši Zemanovi, a vedle Schlinga postavili i poslanci Josef Hojdar a Petr Lachnit. Tito tři zákonodárci se v posledních letech neúspěšně snažili prosadit stavbu jezů na Labi u německé hranice. Po odvolání lidoveckého ministra životního prostředí Libora Ambrozka by zmizel hlavní odpůrce jejich plánu.

Kdo proti Škromachovi

Spory v sociální demokracii ústředním výborem neskončily, nový rozkol může nastat před velikonočním sjezdem, kde se má volit nový předseda strany. Na krajských konferencích v lednu získal jedenáct nominací Gross a jednu Škromach. Aférami se situace změnila a Gross ještě ani nepotvrdil, že skutečně bude kandidovat.
Liberální křídlo ČSSD proto hledá proti představiteli levicového proudu Škromachovi náhradního kandidáta. Výběr omezil ministr financí Bohuslav Sobotka, který v nedělní debatě na ČT svůj zájem o nejvyšší stranické křeslo vyloučil.
Z politiků blízkých Grossovi mají podle lednového průzkumu CVVM vyšší než dvacetiprocentní důvěru ministři Dostál a Buzková a předseda sněmovny Zaorálek.
Josef Dobrý z Platformy za renesanci ČSSD doporučil návrat předsedy Zemana, ten však zatím nepotvrdil ani svou účast na sjezdu.

Německý a polský model

Při úvahách, že funkce premiéra a šéfa strany mají vykonávat dvě osoby, se sociální demokraté odvolávají na příklad z Německa. Tam loni v únoru odstoupil z funkce předsedy SPD kancléř Gerhard Schröder. Protesty odborů proti sociálním reformám snížily jeho oblibu u veřejnosti během šesti měsíců z 57 na 17 procent.
Proto na jeho místo nastoupil v té době nejoblíbenější politik SPD, předseda poslanců Franz Müntefering, který na rozdíl od Schrödera měl plnou důvěru odborů. Změna se kancléřovi vyplatila. Jeho obliba opět překročila padesát procent a překonala i hlavní konkurentku, předsedkyni pravicové CDU Angelu Merkelovou.
Kritici německého modelu však upozorňují, že loni v únoru použila stejný vzor polská levice, pokus však měl katastrofální důsledky.
Premiér Leszek Miller předal řízení vládní Strany demokratické levice Krzysztofu Janikovi, který však neměl dostatečnou autoritu. Strana se rozpadla a vláda přišla o většinu ve sněmovně. Proto už loni v květnu odstoupil Miller i z funkce premiéra.
Nový premiér Marek Belka získal podporu levicových poslanců pro úřednický kabinet, který měl dovést zemi k předčasným volbám letos v květnu. Dnes na Belku naléhají poslanci i prezident, aby vydržel do řádných voleb v září.
Strana demokratické levice nadále ztrácí důvěru a její obliba se blíží pěti procentům, nutným pro vstup do Sejmu. Pomoci jí k tomu má návrat bývalého premiéra Józsefa Oleksyho do funkce předsedy.
Jestli spolehnout také při vedení strany na Stanislava Grosse, anebo hledat alternativu, bude vedení krajských organizací ČSSD rozhodovat teprve v příštích dnech.