Vláda se má příští týden zabývat po pár letech opět návrhem ústavního zákona, který má umožnit lidem v referendu rozhodnout o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu. Lidé by podle něj mohli rozhodovat i o přijetí euroústavy. Normu předložil kabinetu spolu s návrhem pravidel všelidového hlasování ministr a předseda Legislativní rady vlády Jaroslav Bureš.
Uzákonění pravidel obecného referenda prosazuje hlavně vládní ČSSD. Vláda se v programovém prohlášení zavázala jen k přípravě referenda o evropské ústavní smlouvě tak, aby mohla vstoupit v platnost koncem roku 2006. Opoziční ODS už zákon o takovém referendu v Senátu připravila a chce, aby se konalo ještě letos.


Obecné referendum nejsilnější opoziční strana odmítá. Vzhledem k jejímu dominantnímu postavení v Senátu proto Burešův ústavní zákon nemá v této komoře šanci na přijetí, byť ústava už přes 12 let s touto normou počítá. Pro schválení ústavního zákona je třeba souhlasu nejméně 120 z 200 poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
Otázka kladená v referendu nesmí podle Burešova návrhu zpochybňovat ústavní principy či mezinárodní závazky republiky. Občané by tedy nemohli rozhodovat například o zrušení Senátu, odvolání prezidenta, ministrů či zákonodárců nebo o daních.


Návrh ústavního zákona se podle ministrova úřadu po projednání v legislativní radě liší od původní předlohy hlavně v tom, že prezidentovi nedává možnost obrátit se na Ústavní soud kvůli přezkoumání ústavnosti či zákonnosti návrhu na vyhlášení referenda. Legislativní rada se přiklonila k tomu, že prezident by buď referendum vyhlásil, nebo nevyhlásil.
Prezident by plebiscit vyhlašoval na návrh alespoň dvou pětin poslanců, dvou pětin senátorů či vlády, nebo na základě petice s podpisy nejméně půl milionu občanů. Schválení předmětu referenda by zajistil souhlas nadpoloviční většiny zúčastněných. Podmínku minimální voličské účasti návrh neobsahuje, umožňuje volit i na zastupitelských úřadech.


Pokud by se mělo referendum konat v posledních šesti měsících volebního období sněmovny nebo místních zastupitelstev, mělo by se konat spolu s těmito volbami. Naopak návrh ODS odmítá spojit referendum s volbami do sněmovny.
Burešova předloha se příliš neliší od zákona o obecném referendu, který sněmovna schválila už v roce 2003. Senátoři jej ale tehdy zamítli. Ani na jiných návrzích o obecném referendu se Senát a sněmovna dosud neshodly. Parlament dokázal uzákonit jen pravidla pro předloňské referendum o vstupu Česka do EU.

Autoři: