Před rokem začala většina členských států Evropské unie v praxi aplikovat eurozatykač. Dodnes jich bylo v EU vydáno 2603. Ze 653 osob v nich uvedených, které se od 1. ledna 2004 podařilo chytit, jich bylo do září loňského roku do příslušné unijní země vydáno 104. Zároveň se zkrátila průměrná doba vydávání podezřelých z devíti měsíců na 45 dní. Podle Evropské komise se prokázalo, že eurozatykač výrazně pomáhá v boji proti kriminalitě a terorismu. Radost jí kazí pouze Itálie, která jako jediná ještě nepřevedla zatykač do právního řádu. Černý puntík si ale vysloužilo i Česko, Slovinsko a Lucembursko. Ty zase podle Komise nepřevedly příslušné rámcové rozhodnutí EU do svého právního řádu úplně. To v některých případech například znemožňuje, aby byl podezřelý skutečně do zahraničí vydán. Komise proto očekává, že tyto země urychleně sjednají nápravu.

Protože se eurozatykač podle Komise osvědčil, chystá se další novinka. Tou by se měl stát tzv. "evropský důkazní příkaz". Pokud by vstoupil v platnost, umožnil by, aby třeba francouzští policisté na příkaz českého soudce provedli domovní prohlídku u podezřelé pařížské firmy a zabavili dokumenty.

Praha, podobně jako některé další státy, však vyslovila k návrhu několik vážných výhrad. Odmítla třeba to, aby se závažné zásahy do lidských práv a soukromého vlastnictví prováděly v případě, kdy by se podle zákonů dotyčného státu nejednalo o trestný čin. Nemělo by být například možné, aby polský soudce nařídil prohlídku v některé z českých gynekologických ordinací, zda se tam Polky nepodrobují interrupcím, které jsou v jejich zemi nelegální. Ministři se už také rozhodli zúžit seznam trestných činů, na něž by se měl příkaz vztahovat, z 39 na 32 nejzávažnějších a shodných s eurozatykačem. Návrhem se nyní budou zabývat experti, než se vrátí na program unijního jednání.