Jak se změní ustanovení zákoníku práce


Zákon o zaměstnanosti vychází ze zásady, že zaměstnavatel je povinen plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích (§ 13).
Povinnost k plnění běžných úkolů v pracovněprávních vztazích není však absolutní a zákon z ní připouští výjimky.
Jedná se o případy, kdy plnění běžných úkolů: a) zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů, b) zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce, nebo c) právnická nebo fyzická osoba svěří jinému zaměstnavateli.
Plnění běžných úkolů je však možné svěřit jen zaměstnavateli, který má činnosti (úkoly), které mu mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích.

Svěření práce živnostníkovi

Právě v případě svěření činnosti se rozvinula kritika tohoto ustanovení, že brání živnostníkům, kteří nemají své zaměstnance, sjednávat smlouvy mimo pracovněprávní vztah s příslušnými subjekty, například malými a středními podnikateli.
Dalším důvodem pro obavy podnikatelské sféry je však to, že je nově do zákona o zaměstnanosti v souladu s novou koncepcí správního trestání, výslovně zařazen jako správní delikt zaměstnavatele porušení zákazu švarcsystému s možnou pokutou až do částky dva milióny korun. Podle dřívější právní úpravy bylo možné uložit pokutu do výše 200 tisíc korun a při opětovném porušení až do výše jednoho miliónu korun s tím, že toto jednání zaměstnavatele bylo postihováno jen jako obecné porušení povinností, které byly stanoveny pracovněprávním předpisem.

Návrh změny

Aby byly odstraněny pochybnosti ve výkladu tohoto ustanovení, přijala vláda zásadní změnu zákona o zaměstnanosti. Ustanovení § 13 odst. 4 bylo doplněno o znění, že "je-li pracovněprávní vztah zastřen vztahem obchodněprávním nebo občanskoprávním, považuje se za vztah pracovněprávní".
Po diskusích v parlamentu byla přijata ve třetím čtení změna, tentokráte v ustanovení § 13 odst. 3 písm. c), které upravuje postup při svěření činnosti jiné právnické nebo fyzické osobě.
Toto pozměněné ustanovení umožňuje: a) aby právnická nebo fyzická osoba, která má činnosti, které jí mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti, zajišťovala svými zaměstnanci, b) nebo jiná fyzická osoba, která má rovněž činnosti, které jí mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat podnikatelsky se všemi znaky podnikání podle § 2 odst.1 obchodního zákoníku. Tyto úkoly však nesmí zajišťovat v zastřeném pracovněprávním vztahu.
Novelu zákona ještě musí projednat Senát.
Realizací tohoto návrhu by se měly vyloučit legislativní pochybnosti o tom, že i osoby samostatně výdělečně činné mohou bez zábran a hrozby sankce plnit činnosti nebo úkoly, které jim svěří jiný subjekt, například obchodní společnost, i bez svých zaměstnanců. Tím by se měly zlepšit legislativní podmínky pro podnikatelské prostředí.
Rozhodující pro posouzení, zda jde o činnost například živnostníků v souladu se zákonem nebo o švarcsystém, bude zjištění, zda živnostník bude vykonávat svěřenou činnost podnikatelsky, to znamená, že činnost bude podnikáním ve smyslu obchodního zákoníku.

Znaky podnikání

Skutečnost, že živnostník má ke své činnosti živnostenské oprávnění, ještě neznamená, že tuto činnost vykonává podnikatelsky. Musí se jednat o soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Za soustavnou nelze považovat činnost jednorázovou nebo nahodilou, i když by existovaly ostatní podnikatelské znaky. S požadavkem soustavnosti není v rozporu, je-li činnost vykonávána sezónně. Podle okolností lze hodnotit jako soustavnou činnost i jednání jednorázové, dochází-li k jeho opakování (například vánoční prodej ryb by bylo možné považovat za činnost jednorázovou, dochází-li však k jeho opakování, jde o činnost soustavnou). Soustavná je i činnost, která vyžaduje k provedení delší dobu (například převzetí stavby objektu, dodávky technologické linky a podobně.
Samostatností se podnikatelská činnost nejvíce odlišuje od pracovněprávního vztahu. Znamená to, že živnostník rozhoduje o své činnosti samostatně a nikoliv v závislosti na pokynech a příkazech "nadřízených". Samostatnost je nutno vykládat s přihlédnutím ke konkrétní povaze a podmínkám činnosti a odlišit případy zastřeného pracovněprávního vztahu a vztahu například subdodavatelského.
Při posuzování nutno vzít v úvahu řadu kritérií jako obvyklý způsob provozování činnosti (například subdodávka dílčího stavebního celku nebo dílčího projektu) a podobně.
Požadavek provozování živnosti vlastním jménem je upraven v obchodním zákoníku. Podnikatelé, kteří nejsou zapsáni do obchodního rejstříku (u živnostníků není zápis do obchodního rejstříku povinný), činí jednotlivé úkony svým jménem a příjmením nebo názvem (název, pod kterým činí podnikatel právní úkony při provozování živnosti).
Požadavek provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje podnikatelské riziko. Podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
U podmínky "za účelem dosažení zisku" není rozhodující, zda bude zisku skutečně dosaženo, postačuje, je-li zde takový úmysl a vůbec není rozhodující, pro jaké účely bude zisk použit.
Jako příklad nám poslouží stavební firma, která svěří obkladačské práce živnostníkovi, který má tyto práce v předmětu své činnosti. Tento živnostník může obkladačské práce vykonávat i bez svých zaměstnanců. Podmínkou ale je, že tato činnost bude mít všechny znaky podnikání.
Taktéž nepůjde o porušení zákona, bude-li živnostník-elektrikář provádět podnikatelsky údržbářské práce pro firmu, i když bude tyto práce vykonávat na pracovišti firmy, stejně tak i zedník-živnostník, který bude vykonávat speciální a odborné práce pro firmu na jejím pracovišti.
Naproti tomu pokladní v obchodním řetězci, která tuto činnost vykonává na "živnostenský list", nesplňuje výše uvedené znaky podnikání (chybí zde například znak samostatnosti a vlastní odpovědnosti) a bude se jednat o švarcsystém.

Zastřený vztah

Výklad tohoto pojmu z hlediska přijatého návrhu na úpravu § 13 není pro posuzování zákonnosti postupu směrodatný. Rozhodující bude posouzení znaků podnikání. Znaky pracovněprávního vztahu mohou být pouze vodítkem pro rozlišení, zda se skutečně jedná o podnikatelský vztah.
Základními znaky pracovněprávního vztahu jsou například vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, osobní výkon práce podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem a na jeho odpovědnost, v jím stanovené nebo jinak dohodnuté době a na pracovišti zaměstnavatele nebo jiném dohodnutém místě. Dalšími znaky jsou například vztah sankční, povinnost zaměstnavatele platit zaměstnanci mzdu, vytvářet pracovní podmínky, povinnost pracovníka dodržovat kázeň.
Autor pracuje
na Ministerstvu práce a sociálních věcí


ČLÁNEK:

Co je považováno za nezákonné

Kdy se O Švarcsystém NeJedná
Stavební firma svěří například obkladačské práce živnostníkovi, který má na tyto práce živnostenský list. Živnostník může tyto práce vykonávat i bez svých zaměstnanců, podmínkou je, že činnost bude vykazovat všechny znaky podnikání.
Kdy půjde o porušení zákona o zaměstnanosti
Pokladní v obchodním řetězci pracuje na "živnostenský list". Její činnost nesplňuje znaky podnikání (není splněna mj. podmínka, že je práce vykonávána samostatně a na vlastní odpovědnost).