Jakou cenu zaplatíme za rychlejší zápisy do rejstříku

Nedávno byla přijata novela obchodního zákoníku, občanského soudního řádu a dalších doprovodných právních norem. Jejich cíl je jediný - zápisy do obchodního rejstříku zrychlit tak, aby byly prováděny, děj se co děj, obratem.
Bouřlivé diskuse vyvolaly především návrhy na privatizaci obchodního rejstříku. Myšlenka se naštěstí nedostala do stadia praktického provedení, nicméně diskuse nakonec přispěla k tomu, že byl odstraněn takzvaný přezkum obsahu listin dokládaných k zapisovaným skutečnostem (který soud podle dosavadní právní úpravy provádí) a nově byl zaveden takzvaný registrační princip zapisovaných skutečností.

Do pěti dnů

Soud je totiž povinen (respektive bude povinen, neboť novela nabude účinnosti 1. července 2005) provést zápis do obchodního rejstříku nebo rozhodnout o návrhu na zápis usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem nejpozději do pěti pracovních dnů.
Zvláštní právní předpisy stanoví vždy lhůtu kratší. Jde například o obchodní zákoník, který stanoví lhůtu tří dnů pro zápis takzvané primární emise akcií na zvýšení základního kapitálu společnosti, je-li návrh doložen potvrzením představenstva o úpisu všech akcií a splacení všech peněžitých vkladů na zvýšení učiněné ve formě notářského zápisu.
Maximální délka řízení o zápisu do obchodního rejstříku bude tedy nově pět pracovních dnů. Marné uplynutí lhůty bude znamenat, že zápis byl proveden dnem následujícím.
Zákon hovoří o takzvaném zápisu pro zmeškání lhůty, který však podle přechodných ustanovení po dobu jednoho roku od účinnosti zákona nastane až po deseti, nikoliv tedy pěti dnech. Jeden rok tak ponechává zákon k tomu, aby soudy této úpravě dostály. Nejde tudíž o nic jiného než o zavedení takzvané fikce správnosti zápisových skutečností.
Marným uplynutím lhůty stanovené zákonem se má za to, že příslušné zápisy do obchodního rejstříku provedeny byly. Soud je tedy bude muset provést, ať je skutečný stav jakýkoliv.

Kontrola věcné správnosti

Současně soud nebude moci, tak jak to dělá nyní, zkoumat věcnou správnost přikládaných dokumentů. Pouze formálně zjistí, zda potřebné listiny k návrhu na zápis do obchodního rejstříku přiloženy byly či nikoliv.
V praxi to tedy bude vypadat tak, že soud už nebude přezkoumávat zákonné náležitosti, ale pouze zjistí, zda taková listina byla k návrhu připojena.
Může se samozřejmě stát, že v rámci jiného řízení bude zjištěno, že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je neplatná, protože je například veden spor o zaplacení ceny a nabyvatel se tudíž nestal společníkem (nevzniklo mu tak právo na zaplacení ceny). Přesto je však zapsán v obchodním rejstříku jako společník. Odpovědnost za obsah dokládaných listin ponesou výhradně společnosti, respektive ti, kteří na příslušném právním úkonu byli účastni.

Notáři

Odpovědnost notářů, kteří svými zápisy do života obchodních společností často vstupují, za právní bezchybnost vydávaných osvědčení se posune o stupínek výše. Notářské zápisy se totiž budou více než kdy jindy stávat dokladem, z něhož budou zapsané subjekty v obchodním rejstříku dovozovat určité právo, respektive budou jimi podporovat již zapsanou skutečnost.
Je dost dobře možné, že například banka bude vedle výpisu z obchodního rejstříku požadovat také příslušný notářský zápis, aby sama vyhodnotila jeho obsah a porovnala jej se zapsaným stavem v obchodním rejstříku.
Stát touto novou zákonnou úpravou deklaruje, že nadále neponese odpovědnost za právní bezchybnost doložených listin v tom smyslu, aby ji někdo přezkoumával. Dosud byly soudy v případě zjištění sporných skutečností povinny nařídit ústní jednání a vést potřebné dokazování.
Nová právní úprava zachovává soudu možnost zahájit řízení bez návrhu v případě, že stav zápisu v obchodním rejstříku odporuje stavu skutečnému. To však v podstatě neznamená nic jiného, než že dojde k zápisu pro zmeškání lhůty nebo zápisu podle formálně doložených listin. V jiných řízeních se například zjistí, že jsou listiny neplatné, a do obchodního rejstříku se tak zapíše informace, která neodpovídá skutečnému stavu a soud pak bude sám zahajovat řízení o opětovné změně zápisu této skutečnosti.
Zákon se tady opírá o obecnou informační povinnost soudů a jiných správních orgánů, nestanoví přitom žádné lhůty a ani s nesplněním této povinnosti nespojuje žádné sankce. Je samozřejmé, že takový postup je rychlejší a pro soudy méně pracný. Odstranění věcného přezkumu dokládaných listin logicky povede ke zkrácení doby pro zápis, neboť soudy už nebudou moci návrhy pro zjištěnou věcnou nesprávnost doložených dokumentů zamítat.
Na druhé straně to však znamená také nutné posílení administrativního aparátu, aby lhůta pěti dnů mohla být dodržena. Novela počítá také s tím, že všechna podání soudy převedou do elektronické podoby a též doložené listiny povedou v elektronické podobě.
Takový proces nebude vyžadovat účast soudce na rozhodování o zápisu. Nově proto všechny zápisy do obchodního rejstříku nebudou zpravidla provádět soudci, ale vyšší soudní úředníci. Ti pouze zkontrolují, zda má návrh všechny potřebné náležitosti.
Vyšší soudní úředníci po podání návrhu prověří připojené přílohy, jejichž nutný seznam (bude přístupný bezplatně i elektronicky) stanoví Ministerstvo spravedlnosti, a pak provedenou zápis.
Pokud návrh na zápis nebude podán na předepsaném formuláři nebo nebude obsahovat všechny požadované náležitosti, soud návrh odmítne, aniž by navrhovatele vyzýval.
Jedinou výzvou, kterou soud bude moci realizovat, je výzva k zaplacení soudního poplatku. Pokud nebude uhrazen současně s podáním návrhu, poběží pětidenní lhůta k provedení zápisu až od jeho zaplacení.
Autor je soudcem Krajského soudu v Ostravě


Co se v souvislosti se zápisy změní

Zápis do obchodního rejstříku nejpozději do pěti dnů
Soud bude muset provést zápis do obchodního rejstříku nebo rozhodnout o návrhu na zápis usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem nejpozději do pěti pracovních dnů.
Zvláštní právní předpisy stanoví vždy lhůtu kratší. Například obchodní zákoník určuje lhůtu tři dny pro zápis tzv. primární emise akcií na zvýšení základního kapitálu společnosti, je-li návrh doložen potvrzením představenstva o úpisu všech akcií a splacení všech peněžitých vkladů na zvýšení učiněné ve formě notářského zápisu.
Soudy nebudou Přezkoumávat bezchybnost listin
Notářské zápisy budou dokladem, z něhož budou zapsané subjekty v obchodním rejstříku dovozovat určité právo, respektive budou jimi podporovat již zapsanou skutečnost.
Stát nadále neponese odpovědnost za právní bezchybnost doložených listin v tom smyslu, aby ji někdo přezkoumával. Dosud musely soudy v případě zjištění sporných skutečností nařídit ústní jednání a vést potřebné dokazování.

Autoři: Petr Hampel