Česká ústava dává prezidentovi poměrně velký prostor k tomu, aby mohl premiérovi jmenování a odvolání ministrů jeho vlády zkomplikovat či oddálit. Prezident Václav Klaus v posledních dnech například naznačil, že by nepřijal demisi ministrů za KDU-ČSL, pokud by se v nynější vládní krizi rozhodli rezignovat. Ani jmenování nových členů kabinetu nechápe jako formalitu, v níž prezident plní jen pasivní roli.


Prezident může sondovat i 16 měsíců, myslí si Klaus
"Když mi někdo řekne, prezident jmenuje ministry, ale neurčí lhůtu, tak prezident může sondovat třeba 16 měsíců...," odpověděl Klaus v sobotní MfDnes na otázku, co by dělal, kdyby mu premiér Stanislav Gross místo lidovců navrhl ministry za KSČM.


"Já bych ústavu nevykládal tak úzkoprse jako někteří mí političtí oponenti, kteří si myslí, že by prezident měl být jenom takovým naprogramovaným počítačem, který by vydával slůvka ano, ne, podle toho, jak mu bude předloženo nebo nepředloženo to či ono, demise, nedemise. Takže vidím to šířeji, myslím že prostor tam je, ale vyžaduje to, aby politické strany něco zásadního udělali," prohlásil Klaus v neděli na TV Nova.


Klausovi se nelíbí tvrzení poslance Zdeňka Jičínského (ČSSD), který uvedl, že prezident je povinen přijmout demisi ministrů. "Pan Jičínský se tváří jako Pýthie, protože on je tvůrcem všech ústav v naší zemi od roku 1960 a myslí si, že on má patent na rozum," řekl Klaus. Prezident však zdůraznil, že nyní čeká na krok koaličních stran.


Místopředseda ústavně-právního výboru sněmovny Zdeněk Koudelka (ČSSD) soudí, že prezident může odmítnout premiérův návrh na jmenování ministra. Nemyslí si ale, že by hlava státu mohla něco takového zvažovat 16 měsíců.


Třeba za týden však může předsedovi vlády oznámit, že toho či onoho člověka nejmenuje a vyžádat si jiný návrh. Prezident také podle Koudelky nemusí přijímat demisi ministrů, pokud ji prostřednictvím premiéra podávají sami členové vlády. "Tam má prezident volnost uvážení," uvedl Koudelka.


Jiný případ ale podle něj nastává ve chvíli, kdy se sám premiér rozhodl některé ministry z vlády odvolat - pak prý prezident vyhovět musí. "Pokud by nešlo o demisi ministrů, ale o návrh na jejich odvolání, tak je povinen mu vyhovět," soudí. Lhůtu podle něj ústava sice nestanoví, kdyby ale prezident dlouho otálel, vláda by se prý mohla bránit například u Ústavního soudu stížností na nečinnost. "Ústava a všechny státní orgány jsou stavěny na tom, že mají konat," řekl poslanec ČSSD.


Ústava není jednoznačná
Další členka ústavně-právního výboru Eva Dundáčková (ODS) uvedla, že když se ČSSD a ODS snažily v rámci opoziční smlouvy ústavu upravit, chtěly v ní mimo jiné zakotvit jednoznačné ustanovení, že pokud premiér navrhne jmenovat ministra, prezident to musí udělat. "Už tenkrát jsme všichni brali jako zřejmou věc, že ten prostor tam zatím je ... Pokud by se ho jakýkoli prezident rozhodl využít, tak ho asi nikdo za to nemůže pranýřovat," prohlásila Dundáčková. Dodala, že i odborníci se při výkladech některých pasáží základního zákona státu liší.


Zatím není jisté, v jaké politické uspořádání nynější vládní krize vyústí. Jednou z možností, které dává přednost zatím jen ODS, jsou předčasné volby. I Klaus však tvrdí, že pokud se strany nedomluví na nějakém "smysluplném fungování" do řádných voleb v polovině příštího roku, pak je lepší uspořádat hlasování dříve.


Mimořádné volby se konají v případě, že vláda třikrát po sobě nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Ústava hovoří i o dalších možnostech, kdy prezident může rozpustit dolní komoru a vypsat nové volby - například při dlouhodobé nečinnosti sněmovny, nebo když poslanci do tří měsíců nerozhodnou o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním kabinet spojil otázku důvěry. Další cestou k předčasným volbám, použitou v roce 1998, je ústavní zákon o zkrácení volebního období. Pro takový krok by se musela v obou komorách parlamentu najít třípětinová většina hlasů.

Autoři: