Václav Klaus je dva roky od zvolení na Pražský hrad podle průzkumů veřejného mínění jednoznačně nejoblíbenějším politikem v zemi. A to i přesto, že zatímco Češi hodnotí loňský květnový vstup do Evropské unie spíše pozitivně, hlava státu se k unii staví velmi kriticky. "Je zajímavé, že společnost, která je poměrně eurooptimistická, má zároveň tak velkou důvěru v prezidenta, jenž je tak euroskeptický," prohlásil politolog Daniel Kunštát před pondělním druhým výročím Klausova zvolení.


Fakt, že Václav Klaus byl do čela státu zvolen téměř souběžně se vstupem země do EU, považuje francouzský politolog Jacques Rupnik za zajímavý paradox.


Veřejné mínění je nevyzpytatelné
Kunštát zase chápe skutečnost, že Češi spíše podporují členství v unii a zároveň se u nich Klaus těší jako prezident obrovské oblibě, jako důkaz toho, jak je veřejné mínění nevyzpytatelné. Podle šetření, jehož výsledky zveřejnilo v polovině února Centrum pro výzkum veřejného mínění, je Klaus nejdůvěryhodnějším českým politikem, věří mu téměř dvě třetiny obyvatel.


Velkou míru oblíbenosti Klause vysvětluje Kunštát tím, že dává prezidentské roli "občanský rozměr, který zahrnuje nejrůznější drobnůstky". V očích lidí pomáhá Klausovi to, že vyjíždí do regionů, předává medaile, navštěvuje školy, objevuje se na lyžích či hraje tenis. "Chová se občansky, civilně. I když realita je třeba jiná, na tom nejvíc stojí jeho pozitivní vnímání," domnívá se Kunštát.


Klausova sebeprezentace
Podle politologa Bohumila Doležala přispívá ke Klausově popularitě to, že vystupuje jako někdo, kdo hájí zájmy lidí. "Jedná ve stylu - ochráním vás, jsem tu proto, aby vám mocní a silní nekřivdili. To je populistické pozadí jeho zahraničně- politické aktivity."


Naráží tak právě na prezidentovo trvalé kritizování unie. Podle Rupnika dává Klaus otevřeně najevo, že vstup do EU byl omyl. Důkazem je podle něj například nedávný prezidentův varovný dopis Ústavnímu soudu ohledně euroústavy nebo Klausův loňský květnový projev na pražském Žofíně. Varoval v něm mimo jiné před proměnou Evropy v unifikovaný superstát, v němž by fakticky zanikly jednotlivé státní celky a v nich zakotvená svoboda a demokracie.


Činnost prezidenta podle Rupnika vytváří "podivný dojem, že země vstoupila do EU, ale měla by se všemi prostředky snažit brzdit integrační proces a snahy o to, aby EU mohla fungovat". Lidé ale při hodnocení prezidenta nezahrnují příliš do svého uvažování jeho názory na EU, soudí, na rozdíl od Doležala, Kunštát.


Popularita bude klesat, soudí Kunštát
Předpokládá, že Klausova popularita bude časem klesat. Čím více bude Klaus prezentovat svá jednoznačná stanoviska, tím se jeho velká oblíbenost, která není přirozená, bude zmenšovat, předpovídá Kunštát. "Jednoznačné stanovisko má vždy nejen jednoznačné zastánce, ale i odpůrce," upozornil politolog.


Připadá mu, že Klaus byl ve druhém roce svého mandátu aktivnější než během roku prvního, obecně nyní zasahuje mnohem víc do praktické politiky. Naopak Doležalovi se zdá, že Klaus je nyní umírněnější než na počátku prezidentské funkce.


"Nezdá se mi, že by byl umírněnější," řekl Kunštát. Dodal, že například kvůli svým názorům na EU a ratifikaci evropské ústavy je teď prezident ve sporu s velkou částí politické reprezentace. Také Doležal uznává, že Klaus v minulosti nebyl v záležitostech EU tak útočný jako v poslední době.


Zahraniční politika Hradu a vlády není jednotná
Fakt, že vláda v některých případech prosazuje odlišnou zahraniční politiku než hlava státu, je podle Doležala ostuda. Napětí mezi Hradem a Černínským palácem ale panovalo i v době prezidenta Václava Havla, například za vlád Klause či Miloše Zemana, zdůraznil Kunštát.


"U Klause to ale bude jiné, pokud budou ve vládě občanští demokraté. Jeho názory jsou blízké ODS. Pokud jde o zahraniční politiku, bude to jeden hlas," uvedl Kunštát. Pokud by volby vyhrála v příštím roce ODS, může se podle Rupnika stát, že se Klaus bude chtít stát jakýmsi nejmenovaným členem vlády a může mít silné pokušení zasahovat do politiky.

Autoři: