Když uzavíráme pojistnou smlouvu, jsme většinou tak trochu nesví. Nebývá právě snadné prokousat se několika stránkami pojistných podmínek a vyznat se ve všech termínech a obratech, které pojišťovny používají. Z nedostatku trpělivosti tak často kupujeme zajíce v pytli. Teprve když vznikne pojistná událost, dozvídáme se, jakou pojistnou smlouvu jsme vlastně uzavřeli. A to už bývá na reklamace pozdě.

Nový zákon o pojistné smlouvě by měl sloužit k tomu, aby klienti pojišťoven dostali více informací a měli lepší šanci uzavřít dobrou pojistku. Finanční poradci však upozorňují, že kromě řady nesporných výhod přináší nový zákon i některá úskalí, na něž by si měli zájemci o pojištění dát pozor.

POJIŠŤOVACÍ JAZYK je často největší překážkou, kterou musí zájemce o uzavření pojistné smlouvy překonat. Nový zákon nám to příliš neusnadňuje. Zavádí nové dělení soukromého pojištění osob a některé další pojmy, se kterými jsme se dříve v pojistných smlouvách nesetkávali vůbec nebo jen zřídka.

Dosud jsme byli zvyklí, že pojišťovny nabízely životní a neživotní pojištění, podle toho, co bylo předmětem pojistné ochrany. Nové dělení na škodové a obnosové pojištění vychází spíše z charakteru pojistného plnění.

Škodové pojištění má nahradit škodu vzniklou v důsledku pojistné události. Jde například o pojištění domácnosti nebo rodinného domu. U obnosového pojištění pojišťovna vyplatí sjednanou pojistnou částku nezávisle na vzniku nebo rozsahu škody. Typickým příkladem obnosového pojištění je životní pojistka. Některé další definice pojmů uvádíme v rámečku.

VÍCE INFORMACÍ PRO KLIENTY - to by měl být hlavní přínos nového zákona o pojistné smlouvě. Určuje, co se má dozvědět zájemce o pojištění před uzavřením smlouvy, co má smlouva obsahovat a o čem by měla pojišťovna klienta informovat v průběhu trvání smlouvy.

Před podpisem by měl být zájemce seznámen nejen s tím, u koho a proti čemu bude pojištěn, jak, kolik a kdy bude za pojištění platit, ale i jakým způsobem se vypočítávají bonusy, pokud je pojišťovna slibuje, či jak se vypočítává výše odkupného (dříve odstupné). Musí se dozvědět, za jakých podmínek smlouva zaniká a kdy od ní může odstoupit. Novinkou je povinnost informovat předem o způsobu vyřizování případných stížností.

Zájemce o investiční životní pojištění možná potěší, že se musí předem dozvědět definici podílů, na které je vázáno pojistné plnění, a informace o povaze aktiv, do kterých hodlají prostřednictvím pojišťovny investovat.

Při podepisování smlouvy by si měl každý ověřit, zda tento dokument v souladu s novým zákonem přesně definuje pojistitele, pojistníka, pojištěného i oprávněnou osobu. Zda je v něm stanovena pojistná doba, výše pojistného a jeho splatnost. Musí být vymezeny podmínky vzniku, trvání a zániku pojištění, definovány pojistné události i podmínky, za kterých nevzniká pojišťovně povinnost plnění (výluky u pojištění). Smlouva musí obsahovat rozsah pojistného plnění a jeho splatnost.

Tyto náležitosti však doposud obsahovala převážná většina pojistných smluv nebo pojistných podmínek, které byly jejich nedílnou součástí, takže to není nic nového. Smlouva podle nové právní normy však musí například definovat, jakým způsobem se bude oprávněná osoba podílet na výnosech pojistitele, což dosud nebylo běžné.

FINANČNÍ PORADCI UPOZORŇUJÍ zájemce o pojištění, aby se nenechali ukolébat tím, že zákon předepisuje záplavu informací. Pojistné podmínky je třeba studovat stejně pečlivě jako dosud. Pojišťovnám je totiž v zákoně ponechán značný prostor, aby do nich vložily ustanovení, kterými si do budoucna otevírají vrátka k různým změnám. Jednou z těch nejdůležitějších může být jednostranná změna smluvních podmínek. V praxi to například může znamenat, že pojišťovna vloží do smluvních podmínek možnost změnit výši pojistného u pojištění osob. Důvodem sice nesmí být podle zákona věk nebo změna zdravotního stavu pojištěného, ale zohlednit růst inflace zákon nezakazuje.

Novou výši pojistného musí pojišťovna oznámit klientovi dva měsíce před splatností. Ten má měsíc na vyjádření svého stanoviska. Když nebude souhlasit, musí počítat se zánikem pojistné smlouvy.

Finanční poradce Pavel Malý to označuje za elegantní způsob, jak se pojišťovny mohou v budoucnu zbavit nevýhodných smluv. Dosud pro to neměly prostor. Pokud klient se zvýšením pojistného nesouhlasil, bylo pro pojišťovnu těžké nevýhodnou smlouvu vypovědět.

V průběhu trvání pojistné smlouvy dosud pojištěný dostával jen složenky, ale nyní má nárok na víc. Musí být informován o všech zásadních změnách týkajících se pojistitele a jeho pojistných podmínek. Jednoznačně pozitivně hodnotí finanční poradci povinnost pojišťovny na požádání sdělit aktuální výši odkupného, nebo to, že musí každoročně sdělovat výši přiznaného bonusu.

JAKÝ JE TREST ZA TO, že klient nedostane zákonem stanovené informace? Když pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně odpověděl na dotazy týkající se sjednávaného pojištění, může klient od smlouvy do dvou měsíců po jejím uzavření odstoupit. Tato novinka vypadá na první pohled pro klienty výhodně. Ale i ona má trochu hořkou příchuť. Poradce Jan Rychlovský upozorňuje, že kdo bude chtít této možnosti využít, musí si před sjednáváním smlouvy s pracovníkem pojišťovny nebo zprostředkovatelem pouze dopisovat. Zákon totiž požaduje, aby dotazy byly zadávány a zodpovídány písemně. Rychlovský říká, že si v praxi nedovede představit, jak dlouho by takové uzavírání smlouvy zvídavému klientovi trvalo.

Petr Šafránek zase rozebírá, jaké šance má klient, který odstoupí od smlouvy, protože nedostal požadované informace. Podle zákona má nárok na vrácení pojistného, ale zároveň si pojišťovna může odečíst náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Kdyby do nákladů zahrnula například provizi za zprostředkování, klient by ze svého pojistného asi mnoho nedostal, soudí tento finanční poradce ve svém rozsáhlém pojednání o novinkách v pojistných smlouvách na webu Peníze.cz.

Klidně se tedy může stát, že i za prokazatelně nedostatečné nebo chybné informace nakonec přece jen draze zaplatí oklamaný klient.

Šafránek se domnívá, že zákon nedořešil vrácení pojistného ani těm klientům, kteří uplatní své zákonné právo výpovědi smlouvy.

PRO KAŽDÉHO PLATÍ jiný termín splnění jeho povinností - tak to alespoň může vypadat u dvou dalších změn, které zákon o pojistné smlouvě přináší. Pavel Malý upozorňuje, že bič na neplatiče se pořádně prodloužil, zatímco pojišťovnám zákon nechává stále dostatečný časový prostor pro likvidaci pojistných událostí.

Když klient uzavře smlouvu podle nového zákona a nezaplatí pojistné, pojišťovna mu doručí upomínku, ve které stanoví termín zaplacení. Ten nesmí být kratší než měsíc. Jakmile však vyprší, může pojištění bez jakýchkoli dalších jednání zaniknout. Pojišťovna musí v upomínce klienta upozornit, že nezaplacení dlužného pojistného bude znamenat zánik smlouvy. Finanční poradci to shodně považují za zásadní zpřísnění platebních podmínek.

V případě druhé novinky, kterou je stanovení tříměsíční lhůty pro šetření pojistné události, se interpretace pojišťoven a poradců liší. Pojišťovny to vydávají za výhodu pro klienty, protože dosud nebyla doba šetření v zákoně nijak omezena. Malý však tvrdí, že v praxi nemusí být rozdíl nijak podstatný. Zákon totiž dává pojišťovnám možnost šetření prodloužit, pokud k tomu mají závažné důvody, a ty si vždy mohou najít. Rozdíl je jen v tom, že nyní je musí sdělit klientovi a na jeho žádost mu musí vyplatit přiměřenou zálohu na plnění. Termín výplaty pojistného plnění do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události už z tohoto pohledu nehraje podle Malého zásadní roli.

Nakonec nezbývá než upozornit, že nový zákon o pojistné smlouvě se vztahuje na smlouvy uzavřené až v tomto roce. Starší smlouvy se stále budou řídit občanským zákoníkem.


Základní pojmy

Pojistitel je právnická osoba, která je oprávněná provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví.

Pojištěný je osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty se soukromé pojištění vztahuje.

Pojistník je osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu. (Z toho vyplývá, že pojištěný může a nemusí být totožný s pojistníkem.)

Oprávněný je ten, komu v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění.

Obmyšlený je ten, kdo je určen pojistníkem v pojistné smlouvě jako příjemce pojistného plnění v případě smrti pojištěného.

Zájemce je osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem.

Pojistné nebezpečí je možná příčina vzniku pojistné události.

Pojistné riziko je míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.

Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, s níž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

Pojistné je úplata za soukromé pojištění.

Odkupné je část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami k datu zániku soukromého pojištění.