Oběti z roku 1968 dostanou odškodnění
Oběti okupace Československa z let 1968 až 1991 mají naději na desetitisícová odškodnění. Poslanci včera schválili zákon, který postiženým přiznává od třiceti tisíc po sto padesát tisíc korun.
Zákon ještě musí podpořit Senát a podepsat prezident. Vzhledem k tomu, že ho ale sepsali poslanci ODS, a horní komoru Parlamentu ovládá pravice, očekává se jeho schválení.
Původně měly oběti okupace šanci až na miliónové odškodnění. Občanští demokraté ale z původního návrhu slevili, aby měl zákon ve sněmovně šanci na úspěch.
"Podařilo se přijmout alespoň nějaké znění zákona, které přece jenom umožňuje odškodnit oběti, i když pro mě v nedostatečné výši," říká místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslava Němcová.
Normu nepodpořili jen čtyři sociální demokraté, jeden lidovec a všichni přítomní komunisté.
"Zákon je návrhem na odškodnění již odškodněného," uvedla komunistka Jitka Gruntová. Podle ní by stačilo již odškodnění schválené v roce 1991.
Nejvíc dostanou pozůstalí
Nejvyšší stopadesátitisícové odškodnění mají podle zákona dostat pozůstalí po lidech, které okupační vojáci zabili.
Znásilněné ženy a zranění s trvalými následky mají nárok na sedmdesát tisíc, ostatní zranění na třicet tisíc korun. Odškodnění budou lidé, kterým se příkoří udála od 21. srpna 1968, kdy okupace začala, do 27. června 1991, kdy zemi opustili poslední sovětští vojáci.
Není jasné, kolik lidí bude mít na odškodnění nárok.
Část historických materiálů je totiž nadále tajná. Podle posudků občanských demokratů bylo v prvních dvou týdnech okupace zabito dvaasedmdesát lidí, dalších 266 bylo zraněno těžce a 436 lehce.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinu komunismu před rokem zveřejnil statistiku, podle níž zahynulo dokonce devadesát lidí. Dokumentaristka úřadu Milada Kadlecová totiž započítala mezi oběti i lidi, kteří zahynuli při dopravních nehodách zaviněných vojáky okupačních armád Varšavské smlouvy.
Zabíjení, znásilňování a zraňování pokračovalo nejintenzívněji do konce roku 1968. Poté počet případů klesl, ale zločiny vojáci páchali až do odchodu z Československa.
Žádosti o odškodnění bude posuzovat Ministerstvo vnitra místo původně navrhované České správy sociálního zabezpečení, která to dělala například u lidí odvlečených do táborů nucených prací v bývalém Sovětském svazu.
Ministerstvo by odškodnění i vyplácelo.
Občanští demokraté spočítali, že návrh přijde státní rozpočet na šest set miliónů korun.
Další díl odškodného
Včera schválený zákon navazuje na rozhodnutí vlády z loňského podzimu. Kabinet se v listopadu (k patnáctému výročí roku 1989) shodl na tom, že političtí vězni z éry komunistického Československa budou dostávat k důchodům pravidelné příplatky: padesát korun za každý započatý měsíc ve vězení nebo pracovním táboře.
Před pěti lety zase schválil parlament zákon, který odškodňoval české zahraniční bojovníky z druhé světové války. Každý, kdo odsloužil v cizí protifašistické armádě více než jeden rok, získal sto dvacet tisíc korun. Za každý další měsíc připadla českým bojovníkům tisícikoruna.
Dva roky starý zákon umožnil odškodnit občany, kteří byli ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století odvlečeni do sovětských internačních táborů. Za každý měsíc v sovětských lágrech dostali dvanáct tisíc korun. Pokud již nežijí, měli jako v ostatních případech nárok na odškodnění pozůstalí. (čtk, alx)
