Ochrana osobnosti v trestním zákoníku a v trestním právu je velice diskutovaným tématem. V pražském klubu Golem na otázky s tímto spojenými odpovídal český ombudsman Otakar Motejl.


Podle Motejla stojí v současné době ochrana osobnosti na jistém paradoxu, kdy názor vládních i soudních institucí zní "chceme, aby se o všem mluvilo otevřeně", oproti čemuž poukázal na snahu informace utajovat. Přesto však dodal, že právní řád osobnostní ochrany je v České republice téměř dokonalý. "Existuje spousta metod, jak svou osobnost chránit, hájit se před zákonem a žádat i materiální vyrovnání," řekl Motejl. Podle ombudsmana nastává největší problém s dokazováním viny s přímými důkazy především u žalob pro pomluvu. Spory tohoto typu jsou vyřizovány u krajských soudů a dodal, že ne s příliš velkou úspěšností.


Soud nám čest nevrátí
Motejl zdůraznil fakt, že pokud člověk určitý spor vyhraje, svou čest si zpět stejně nekoupí. "Materiální odškodnění bylo velice populární v devadesátých letech, kdy se do právního řádu tato možnost zavedla. Stalo se to takovým módním hitem, kdy se české celebrity hájily před soudem a čelily četným pomluvám. Až později se kromě případného finančního vyrovnání začalo využívat i trestní formy," řekl český ombudsman.
Motejl by žaloby pro pomluvu charakterizoval přirovnáním: "Pokud jde člověk na plovárnu, musí počítat s tím, že ho někdo pocáká. Proto je lepší, když přijde připraven a vezme si ručník. Neměly bychom spoléhat na to, že nějaký státní orgán zachrání naše dobré jméno. Snažme se chránit sami z vlastní iniciativy."


Hovory v klubu u Golema řídil jako obvykle Martin Kratochvíl, který na českého ombudsmana vznesl dotaz týkající se jeho a Kocábova případu fondu Trend - dodal, že podali žalobu na správce konkursní podstaty Hálka. Odkázal také na podporu londýnského ombudsmana.


Motejl jejich případ charakterizoval jako mediální boj a nedoporučil v kauze pokračovat. Podle názoru českého ombudsmana měl případ Trend právní řešení v podobě soudních institucí, ale veřejnosti byl znám pouze z toho, jak byl předkládán médii. Kratochvíl poukázal na to, že vyšetřování probíhalo celých deset let, což svědčí o nízké efektivitě těchto institucí. Motejl oponoval, že v devadesátých letech nebylo mnoho odborníků, kteří by mohli případ rychle vyřešit.


Rozdíl trestního práva u nás a v zahraničí
Trestní právo u nás je ovlivněno historickým vývojem země, proto není právní řád ochrany osobnosti tak resortován, řekl Motejl. Dodal, že v České republice neexistuje zákon, který by občanovi přikazoval, co smí a nesmí říkat. Odkázal na právní řád v Německu, kde je trestní zodpovědnost v oblasti potírání pomluv proti holocaustu nebo komunismu. Vyšetřování verbálních pomluv je u nás jen velice málo úspěšné. Dokazování nepravdy je těžké, řekl český ombudsman.



Problematika nemajetkové újmy
Na tuto otázku odpověděl Motejl řadou příkladů: "Za komunismu se případ neoprávněného uvěznění řešil asi takto - pokud měl člověk měsíční příjem 1400 korun a dostal se neprávem na tři měsíce do vězení, stát ho odškodnil 4200 korunami, které by si jinak vydělal.
Motejl se zmínil i o zahraničních zkušenostech z USA. Spojené státy podle něj odškodňují za každou maličkost, jejich právní řád je až příliš detailní - žena sušící kočku v mikrovlnné troubě rozhodně vyhraje soudní spor s výrobcem, který v návodu neuvedl takový příklad.


Podle slov Motejla je maximální finanční sankce za pomluvu 50.000 korun. Pokud by se trestní zákoník změnil a došlo by k úpravě sankcí, soud nemůže přesto uvalit finanční odškodnění v likvidační míře, v tom mu brání jiný zákon.
V současné době se k soudům dostane několik milionů stížností ročně, což je podle českého ombudsmana více, než mohou soudy vyřešit. Z kulturního hlediska jsou stížnosti vypracovávány na vysoké úrovni.
Motejl se vyjádřil i k nedávnému návrhu ministra Dostála úpravy tiskového zákona. Takové změny rozhodně nepodporuje a dodal, že je to jen reakce na současnou situaci ve vládě. "Zákony se snažíme měnit až v důsledku, kdy situace nastane," řekl.