Manažeři banky před soudem odmítají vinu
Po letech vyšetřování včera začal soud rozplétat jeden z největších bankovních skandálů polistopadové éry. Někdejším představitelům Komerční banky hrozí vězení za to, že půjčovali peníze na fiktivní obchody s obilím a ocelí rakouskému podnikateli Baraku Alonovi, a tím málem přivedli banku ke krachu. Alonova firma BCL Trading jí totiž nakonec způsobila rekordní ztrátu - osm miliard korun.
Žalobce Pavel Suchánek tvrdí: Obžalovaní banku poškodili úmyslně. Peníze teď chce od devíti manažerů zpět. Pokud se mu podaří přesvědčit soud, že šlo o úmysl, manažeři mohou skončit i na osm let ve vězení. Suchánek však podle agentury ČTK sám přiznává, že jeho úkol nebude lehký. "Mezi vědomou nedbalostí a nepřímým úmyslem je velmi tenká hranice." Už dříve chtěl stíhání manažerů zastavit s tím, že jde jen o nedbalost.
"Cítím se nevinen, svoji činnost v představenstvu považuji za dostatečnou," hájil se včera před soudem první obžalovaný Karel Bednář. Kromě dalších členů představenstva bude před soudem obhajovat svá několik let stará rozhodnutí i bývalý generální ředitel banky Jan Kollert. Ten však stál pouze u poslední "půjčky". Jeho předchůdce, exsenátor ODS Richard Salzmann, stíhán jako jediný z bývalého vedení banky není. Podle vyšetřovatele u jednání o půjčkách pro BCL chyběl.
Alonovy obchody se surovinami začala banka financovat v roce 1996 na základě akreditivů - banka poskytuje klientovi peníze na obchod výměnou za to, že klient zajistí zboží odpovídající hodnoty, které pro banku uloží ve skladech. Zároveň někdy blokuje část sumy na účtu pro případ, že klient peníze nevrátí. Dlouhé lhůty umožnily Alonovi čerpat nové částky. V roce 1999 se ukázalo, že obchody byly fiktivní a doklady o nich falešné.
Podle žalobce manažeři schválili finanční limity pro otevření akreditivů přesto, že zajištění bylo nedostatečné. "Dali jsme souhlas, aby se obchody s BCL spustily. Schvalovali jsme však jen limit pro otevírání akreditivů, nikoli jednotlivé obchodní operace," uvedl Bednář. Pokud by příslušný úsek zjistil, že zboží ve skladech neexistuje, neměl být akreditiv otevřen. "Představenstvo mělo zodpovědnost za strategické záležitosti. Nemohlo dělat fyzickou kontrolu zboží."
"Zvažování rizik bylo v pravomoci bývalé šéfky odboru financování banky Jiřiny Kaplanové," řekl Bednář. Kaplanová se zpovídá u soudu ze série úvěrových podvodů firem kolem exšéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského za 1,5 miliardy.
Alon čelí kvůli ztrátě KB obvinění z podvodu, jeho stíhání bylo již dříve předáno do Rakouska. V Maďarsku je podezřelý z podílu na krachu Postabanky. Alon byl zadobře s politiky Zemanovy éry. Někdejší ministr financí Ivo Svoboda jej dokonce pověřil vymáháním ruského dluhu.
