Přiznejte názory, žádají studenti politiky

Patnáct let po pádu totalitního režimu začínají vysokoškolští studenti znovu tlačit na politiky, aby se začali chovat slušně.
Skupina posluchačů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chce přimět všechny poslance a senátory, aby veřejně přiznali své názory na poslaneckou imunitu, na zákon o střetu zájmů a na pobírání nezdanitelných náhrad k poslaneckým a senátorským platům.
Odpovědi chtějí znát studenti ve chvíli, kdy Stanislav Gross a Miroslav Kalousek objasňují financování rodinného bydlení a kdy se kvůli nejasným majetkovým poměrům premiérovy rodiny rozpadá vláda.
"Posledním impulsem pro zahájení práce byly důvody, které odstartovaly současnou koaliční krizi," říká člen řešitelské skupiny Jan Hron.

Otázky bez odpovědí

Od začátku dubna, kdy krize začala kulminovat, se však studenti zatím daleko nedostali. Politici se s nimi o kultuře svého chování nechtějí bavit. Z 281 volených politiků jim zatím na písemné otázky odpověděl pouze každý osmý.
Elektronickou poštou rozeslali vysokoškoláci všem poslancům a senátorům průvodní dopis a devět otázek. Za necelé dva týdny jim odpověděla přibližně čtvrtina senátorů a ani ne každý desátý poslanec. Naprostá většina politiků ani nepotvrdila, zda žádost studentů o pomoc dostala a zda odpoví třeba později.
"Asi jsem to nepovažovala za důležité. Na některé věci odpovídám, na některé ne. Takových mailů mi chodí spousta. Kdo má opravdu zájem, sjedná si se mnou schůzku po telefonu," prohlásila například poslankyně ODS Veronika Nedvědová.
Jako členka parlamentu dostává měsíčně tisíce korun na provoz kanceláře, na plat asistenta, má k dispozici počítač a pobírá i příspěvek na telefon. Studenti si dotazníkovou akci platí z vlastních peněz. "Jak říkám, kdo se mě potřebuje zeptat, tak mi telefonuje," končí vysvětlování Nedvědová.
Poslanec ČSSD Radim Turek zase ve sněmovně několikrát obhajoval proplácení letenek mezi Prahou a Ostravou tím, že ušetřený čas může věnovat voličům. Ani on zatím studentům, kteří už mají volební právo, neodpověděl. "Chtěl jsem to udělat, ale měl jsem práci a dostal jsem se do časového problému. Není to ale tak, že bych to ignoroval," uvedl Turek. "Nevzdáme to a budeme se snažit dát dohromady všech 281 odpovědí," shodují se Jan Hron a Jakub Jareš.
Z těch dosud zpracovaných však již zjistili, že i přes obsáhlé vysvětlení jasné stanovisko politika nezjistí. Například komunistický poslanec František Beneš odpověděl k omezení poslanecké imunity toto: "Nemám potřebu podporovat současný rozsah, ale nebyl jsem to já, kdo schvaloval znění ústavy. K té mám však patřičnou úctu a nepokládám za moudré její účelové změny."

Škola pracuje za vládu

Sesbírané názory použije čtyřčlenný tým nejprve na sepsání odborné studie o politické kultuře v České republice, kterou chce dokončit v září. Pokud výsledky nepřimějí volené politiky k nápravě, jsou studenti připraveni napsat své vlastní návrhy změn. "Kromě statistik, jak se která strana k politické kultuře staví, pracujeme i na rozborech obdobných pravidel v zahraničí a chystáme i historický přehled a vysvětlení toho, jak politické výsady vznikaly," vysvětluje další člen týmu Jakub Jareš.
Z kavárny, kde Jan Hron a Jakub Jareš líčí své plány i rozhořčení nad politickou kulturou, je na dohled Úřad vlády. Už poněkolikáté tu včera kabinet řešil jiné věci než zákon o střetu zájmů. Na programu měli ministři projednávání přísnějších pravidel chování naposledy minulý týden, ale kvůli rozdílným představám přesunuli další debatu na neurčito.

Den politické kultury

Oba studenti jsou odhodláni přimět politiky k tomu, aby bez ohledu na koaliční roztržku na potřebných zákonech pracovali. "Ve čtvrtek 27. dubna chceme vyhlásit Den politické kultury. Jsme se spolužáky připraveni obejít stranické sekretariáty s výzvou, aby skutečně začaly pracovat na tom, aby u nás bylo prostředí pro politickou kulturu," říká Jareš.
Právě snahou dovést počáteční dotazníkovou akci až do podoby konkrétních změn zákonů nebo ústavy chtějí posluchači Filozofické fakulty odlišit svou akci od happeningů a demonstrací. "Všichni se nás pořád vyptávají, o co nám jde. Chceme tentokrát vše dotáhnout až do konce. Vadí nám, jak lidé kvůli chování politiků ztrácejí zájem o veřejné věci. Zažili jsme výzvu "Děkujeme, odejděte!", jenže ta vyzněla do ztracena. Tentokrát je potřeba to udělat pořádně," dodává Jan Hron.