Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) letos významným způsobem rozšířil povinnost leteckých dopravců v případě zrušení nebo zpoždění letů. V březnovém rozhodnutí ve věci AirHelp Ltd proti SAS1 💬 přinesl do praxe evropských soudů přelom v posuzování stávky jako mimořádné okolnosti podle nařízení o náhradách a pomoci cestujícím v letecké dopravě (Nařízení).2 💬 Jaký byl vývoj dosavadní judikatury SDEU ve vztahu ke stávkám a co rozhodnutí AirHelp Ltd proti SAS znamená pro práva leteckých dopravců a cestujících?

Letecký dopravce není podle Nařízení povinen k náhradě škody, pokud prokáže, že zpoždění nebo zrušení letu bylo zapříčiněno mimořádnými okolnostmi, kterým nebylo možné zamezit, i kdyby byla přijata všechna přiměřená opatření. Demonstrativní výčet mimořádných okolností uvádí bod 14 odůvodnění Nařízení, kam evropský zákonodárce výslovně zahrnul „stávky postihující provoz provozujícího leteckého dopravce“.

Katalog mimořádných okolností je od účinnosti Nařízení dynamicky rozvíjen institutem předběžných otázek evropských soudů a judikaturou SDEU. V té lze v průběhu posledních let vnímat tendenci rozhodování ve prospěch cestujících jako spotřebitelů.3 💬 Aby mohla být stávka posuzována jako mimořádná okolnost zbavující leteckého dopravce povinnosti k náhradě škody, musí podle ustáleného výkladu Nařízení splňovat dvě podmínky: příčina stávky nesmí být vlastní provozu leteckého dopravce a její ovlivnění leží mimo jeho účinnou kontrolu. Základem rozhodovací praxe evropských soudů ve věci stávek bylo po dlouhou dobu rozhodnutí SDEU ve věci Finnair Oyj proti Timymu Lassooyovi a související stanovisko generálního advokáta4 💬, aniž by bylo rozlišováno mezi stávkou zaměstnanců letiště, řízení letového provozu nebo samotného leteckého dopravce.5 💬

Divoká stávka

Ustálený přístup ke stávce jako mimořádné okolnosti SDEU narušil rozhodnutím ve spojených věcech Helga Krüsemann a další proti TUIfly GmbH6 💬, ve kterém při posuzování stávky jako mimořádné okolnosti poprvé představil koncept jejich rozlišování podle skutkových příčin. V případě Helga Krüsemann a další proti TUIfly GmbH rozhodoval SDEU o předběžné otázce německých soudů, zda spontánní nepřítomnost značné části leteckého personálu (takzvaná divoká stávka) může být považována za mimořádnou okolnost. Zaměstnanci dotčeného leteckého dopravce totiž nevyužili stávku jako klasický nástroj kolektivního vyjednávání. Nedošlo ani k jejímu řádnému ohlášení. V návaznosti na oznámení o restrukturalizaci podniku následovala vysoká vlna spontánních zaměstnaneckých absencí z důvodu nemoci jako nátlaková strategie na zaměstnavatele. SDEU dovodil, že taková stávka pod mimořádné okolnosti nespadá. Úzce totiž souvisí s organizačními změnami společnosti a ani se nevymyká její účinné kontrole.

V přístupu leteckých dopravců i literatuře bylo možné nalézat přesvědčení, že se jedná i s ohledem na skutkové okolnosti dané stávky ze strany SDEU o kontroverzní rozhodnutí, které narušovalo do té doby jasnou klasifikaci stávky jako mimořádné okolnosti.7 💬 Tomu nasvědčuje i pasivní přístup tuzemských soudů k návrhům na předložení souvisejících předběžných otázek, zda i stávka zaměstnanců leteckého dopravce představuje ve světle rozhodnutí Helga Krüsemann a další proti TUIfly GmbH i nadále mimořádnou okolnost.

Snahy o předložení takové předběžné otázky před tuzemskými soudy však vyústily v překvapivý nález procesního charakteru ve prospěch cestujících. Ústavní soud při posuzování oprávněnosti odmítnutí předběžné otázky ve svém nálezu dovodil8 💬 (aniž by se zabýval meritem věci) ve sporech o náhradu škody podle Nařízení přípustnost dovolání i přes nízkou hodnotu sporu a nesplnění obecných podmínek pro dovolání, neboť se svým charakterem jedná o spotřebitelské spory.

Tím se poprvé otevřela cesta pro spory podle Nařízení k Nejvyššímu soudu, který dosud s výkladem a aplikací mimořádných okolností Nařízení neměl zkušenosti, a je tedy aktuální otázkou, zda Nejvyšší soud při výkladu Nařízení ve vztahu k SDEU a pokládání předběžných otázek zaujme více aktivní roli.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.