Když jsme v lednovém čísle Právního rádce zařadili novelu zákoníku práce zavádějící pětitýdenní dovolenou pro všechny mezi návrhy zákonů, které mají do voleb alespoň teoretickou šanci na schválení, poznamenali jsme, že vzhledem k nesouhlasným stanoviskům výborů nejsou vyhlídky na přijetí této předlohy dvakrát růžové. O pět měsíců později je ale tento návrh KSČM stále ve hře. A levice se podle očekávání před volbami začala předhánět v tom, kdo zaměstnancům nadělí více volna.

Dovolená nebyla vždy samozřejmostí

Sociální výdobytek v podobě státem garantované dovolené přitom v českých zemích existuje necelých sto let. Umožňuje zaměstnancům, aby si vytvářeli v jejím průběhu podle vlastních potřeb prostředí k celoročnímu či sezonnímu zotavení, případně si vyřídili osobní záležitosti, na které jim v průběhu roku nezbývá čas nebo soustředění. Dovolená má nepopiratelně vliv i na upevnění a rozvoj rodinných vztahů a tím na dotváření zdravého prostředí pro výchovu následných generací.

Právo na odpočinek je přitom jedním ze základních práv občana zaručených Listinou základních práv a svobod a dovolená je svou povahou nepochybně jednou z forem odpočinku zaměstnance. Právo na její čerpání je přitom individuálním právem zaměstnance a je nepřevoditelné na jiného.

Historicky vzato, rozsah dovolené byl dlouhou dobu závislý na individuálním nebo kolektivním vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zlomový moment přišel až v roce 1925, kdy byla zákonem zavedena šesti- až sedmidenní dovolená dělníků. Už v té době ale měli státní zaměstnanci oproti ostatním výhodu. Mohli čerpat dovolenou v rozsahu dvou až šesti týdnů v roce, navíc s možností individuálního prodloužení. Dalším milníkem byl rok 1934, kdy takzvaným soukromým zaměstnancům vznikl nárok na dvou- až čtyřtýdenní dovolenou v závislosti na tom, jak dlouho pracovník u stejného zaměstnavatele setrvával.

Po druhé světové válce se zákonné minimum dovolené prodloužilo na tři týdny s tím, že kdo v témže oboru vydržel po dosažení zletilosti alespoň patnáct let, získal nárok na týden navíc. Tato časová dotace se udržela na nezměněné úrovni téměř do počátku nového milénia. Od roku 2000 platí zákonné minimum čtyři týdny. Ti, kteří pracují pro stát, mohou načerpávat síly o týden déle, a například pedagogičtí pracovníci a učitelé na vysokých školách mají nárokovou dovolenou dokonce osmitýdenní. Zvláštní úpravu délky pak nalézáme například u příslušníků bezpečnostních sborů, kteří si mohou za rok vybrat až šest týdnů volna.

Zaměstnavatelé poskytují povětšinou už dnes na odpočinek více dnů, než kolik jim zákon ukládá. Podle průzkumu agentury LMC z loňského září má pět týdnů a více dovolené přes 47 procent zaměstnanců. Nad tuto hranici se dostane pětina pracovníků. Do toho je však započítáno i zdravotní volno, které řada zaměstnavatelů nabízí jako benefit. Firma jednoduše v daném rozsahu omluví nepřítomnost na pracovišti, aniž by zaměstnanec musel nějak dokládat důvody své absence.

Pět týdnů dovolené a šestý zdravotního volna

Soukromá sféra však oproti nabídce státu i tak pokulhává. Pokud se podíváme na pracovní podmínky státních zaměstnanců, sice u nich nelze očekávat, že by odbory cestou kolektivní smlouvy nebo sami jednotlivci byli schopni si vyjednat podmínky nad rámec úrovně garantované zákonem; ten je však sám o sobě k nim citelně štědřejší. K již zmiňovanému nároku pěti týdnů dovolené se zaměstnancům ve státní službě připočítává každý rok pět dnů zdravotního volna (sick days), jeden den na vyřízení osobních záležitostí, u rodičů dětí pak i jeden den při zahájení povinné školní docházky.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.