Správní soudy k zákazu zprostředkování zaměstnání za úplatu

Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku^1 💬 zabýval problematikou zákazu vyžadování úhrady agenturou práce za zprostředkování zaměstnání od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováno. Konkrétně bylo předmětem přezkumu ze strany správních soudů^2 💬 zprostředkování kulturně-výměnných pobytů v zahraničí za úplatu, neboť Státní úřad inspekce práce tuto činnost vyhodnotil jako zakázané zprostředkování zaměstnání za úhradu. V tomto příspěvku se pokusím v první části čtenáře seznámit s nosnými důvody rozsudků správních soudů, ve druhé části pak nabídnu úvahy nad dopady rozsudků včetně stručné úvahy de lege ferenda.

Právní úprava a skutkový základ věci

Tuzemský právní řád^3 💬 neumožňuje, aby agentura práce vyžadovala úhradu od fyzické osoby, které je zprostředkováváno zaměstnání. Zákaz se vztahuje nejen na zprostředkování zaměstnání na území České republiky, ale dopadá také na zprostředkování zaměstnání z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky. Tento zákaz v zákoně o zaměstnanosti vychází z Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 181 o soukromých agenturách práce.^4 💬 Podle čl. 7 odst. 1 této úmluvy soukromé agentury práce nebudou pracovníkům účtovat přímo nebo nepřímo, zcela nebo zčásti, žádné^5 💬 poplatky nebo náklady.

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj uložil pokutu v souvislosti s úplatným zajišťováním kulturně-výměnných programů. Dospěl totiž k závěru, že byť byl agenturou práce nabízen celý "balíček" služeb (kulturně-výměnné pobyty), nepochybně bylo podstatou činnosti agentury práce zprostředkování zaměstnání v zahraničí za úhradu, a to od fyzických osob, kterým bylo zaměstnávání zprostředkováno.

Tento pohled sdílel také nadřízený správní orgán − Státní úřad inspekce práce. Věc tak byla podrobena soudnímu přezkumu. Klíčovou otázkou bylo, zda lze pod zprostředkování zaměstnání ve smyslu zákona o zaměstnanosti podřadit také zajištění krátkodobého kulturně-výměnného pobytu zaměřeného na studenty či mladé zletilé osoby, jehož součástí byla nejen placená odborná praxe, ale také ubytování, strava, jazykový kurz a poradenský servis. Výdělek přitom měl sloužit zejména k úhradě nákladů na cestování a pobyt v cizině za účelem poznávání kultury daného státu. Předmětem přezkumu správních soudů tedy bylo, zda zákaz podle zákona o zaměstnanosti dopadá na zahraniční pobyty "na zkušenou", jejichž cílem není primárně výdělek, ale pobyt v zahraničí a obecně poznávání kultury cizího státu.

Nosné důvody soudních rozhodnutí

Krajský soud při svém hodnocení vycházel z toho, že doba zprostředkované odborné praxe více či méně odpovídala obvyklé týdenní pracovní době a tomu odpovídajícím nárokem na dny volna s podmínkou minimální délky pobytu a kapesným.^6 💬 Dále krajský soud zohlednil, že část zahraničních pobytů byla inzerována jako pobyty pracovní spolu s výrazy, které jsou obvyklé pro závislou práci ("mzda")^7 💬, a stejně tak i v jednotlivých smlouvách byly užívány výrazy "zaměstnavatel" či "pracovní vztah". Podle krajského soudu tak podklady správních rozhodnutí "…neponechávají prostor pro jinou interpretaci listin žurnalizovaných ve správním spisu, než že jednou ze žalobcem zprostředkovávaných služeb bylo také zajištění zaměstnání… V nyní posuzované věci byli zájemci nepochybně povinni vykonávat práci na konkrétně určeném místě (konkrétní farma, hotel, domácnost) a byli vázání pokyny zaměstnavatele, za což obdrželi odměnu ve formě "kapesného" a ubytování. Nutně navazující otázkou je, zda lze zákaz výběru úhrady za zprostředkování zaměstnání dle § 58 odst. 2 zákon o zaměstnanosti aplikovat také na případy, kdy je zprostředkování zaměstnání pouze součástí širší palety služeb…".^8 💬

Podle krajského soudu je výkon zaměstnání na těchto pobytech "… pouze prostředkem k prohlubování jazykových znalostí a prostředkem k následnému (či průběžnému) cestování a poznávání cizího státu. Uvedené nic nemění na tom, že v souladu s ILO úmluvou a zákonem o zaměstnanosti tvořil výkon zaměstnání významnou část žalobcem zprostředkovávaných služeb, a na žalobce tak dopadal zákaz dle § 58 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, který žalobce nerespektoval, bez ohledu na to, že poplatek formálně stanovoval za ostatní zprostředkovávané služby…".^9 💬

Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry krajského soudu; mimo to uvedl, že nebylo nutné zkoumat zahraniční právní úpravu závislé práce, respektive jejího zprostředkování, v místě realizace kulturně-výměnných programů. Podstatné je, jak lze kvalifikovat vztah mezi tuzemským zájemcem a agenturou práce podle českého práva.^10 💬

Nejvyšší správní soud dále uvedl, že zákon o zaměstnanosti pojímá výraz "zprostředkování zaměstnání" široce^11 💬 a "…i pohledem § 58 odst. 2 zákona o zaměstnanosti patří mezi hlavní rysy zaměstnání závislost zaměstnance na zaměstnavateli ve smyslu odkázání na jeho pokyny, odměňování, určení místa a času výkonu práce, úhrady nákladů za práci nebo odpovědnost za práci…".^12 💬

Tady je vhodné zdůraznit, že podle Nejvyššího správního soudu ne každý poplatek za zprostředkování kulturně-výměnného programu, jehož součástí bude také zaměstnání, musí naplňovat znaky zakázané platby za zprostředkování zaměstnání ve smyslu § 58 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, neboť "…porušení § 58 odst. 2 zákona o zaměstnanosti jistě nelze spatřovat v každém vybírání poplatku za zprostředkování kulturně-výměnného programu, a to i tehdy, pokud určitou část tohoto programu tvoří práce žadatele v cizí zemi, typicky ve formě praxe. Na druhou stranu však nelze obcházet zákaz vyjádřený v § 58 odst. 2 zákona o zaměstnanosti poskytnutím služby, jejíž těžiště spočívá fakticky ve zprostředkování zaměstnání v zahraničí, ale je formálně označena za kulturně-výměnný program. Záleží tedy na faktickém obsahu toho, co je zprostředkováno a zač je hrazen poplatek ze strany fyzické osoby…".^13 💬

Závěry správních soudů lze shrnout tak, že v případě, kdy těžiště "kulturně-výměnného programu" spočívá v "pracovní praxi" naplňující znaky závislé práce, je úhrada za zprostředkování účasti na takovém programu zakázanou úhradou ve smyslu § 58 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, tedy úhradou za zprostředkování zaměstnání od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno.

Dopady rozsudků

Není pochyb o tom, že pro část zejména vysokoškolských studentů či mladých lidí je krátkodobá práce v zahraničí velmi lákavá. Nejde přitom o samotné zaměstnání, ale o následné cestování a pobyt v cizojazyčné zemi. Odměna za vykonanou práci tedy zásadně slouží k úhradě nákladů spojených s následným cestováním a obecně pobytem v zahraničí.

Zaměstnání ("pracovní praxe") je v rámci těchto pobytů "na zkušenou" bytostně spjato s následným cestováním a poznáváním cizího státu. To je ostatně patrné z rozličných zahraničních pobytových oprávnění pro účely kulturně-výměnných pobytů, kdy se předpokládá nejen výkon zaměstnání, ale i následné průběžné cestování či turistický pobyt v daném státě. Byť je v tuzemském právu zákaz úhrady za zprostředkování zaměstnání zakotven dlouhodobě, lze průběžně dohledat zprávy o jeho porušování, a to právě v souvislosti s krátkodobými kulturně-výměnnými pobyty.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.