Druhou šanci pro podnikatele v problémech zavádí připravovaná novela insolvenčního zákona, kterou projednává sněmovna. Návrh reaguje na evropskou směrnici o restrukturalizaci a insolvenci. Maximální délka trvání oddlužení se tak sjednotí na tři roky. Dobrodiní, které mělo platit pouze pro podnikatele, směrnice umožňuje rozšířit i na nepodnikající fyzické osoby. A právě touto cestou se ministerstvo spravedlnosti vydalo, i když se to nelíbí insolvenčním správcům ani České advokátní komoře.

Resort k tomuto kroku podle důvodové zprávy přistoupil, protože "rozlišování režimu oddlužení pouze podle typu výdělečné činnosti a způsobu obživy lze považovat za překonané a nedůvodně diskriminující" a protože "neexistuje reálně aplikovatelné kritérium odlišující podnikatele a nepodnikatele". Dále úředníci nevidí důvod odlišovat podnikatele od spotřebitelů, protože již v současnosti existuje tříleté oddlužení pro zranitelné skupiny a pro ty, kteří uhradí 60 procent pohledávek, jež je přístupné podnikatelům i nepodnikatelům.

Česká advokátní komora oponuje především krátkou dobou platnosti předchozí, takzvané oddlužovací novely. "Využití této možnosti je nevhodné, neboť novela účinná od 1. 6. 2019 umožnila spotřebitelům v odůvodněných případech téměř nulové oddlužení. Novela je účinná příliš krátkou dobu na to, aby bylo možné vyhodnotit její dopady. Současná právní úprava oddlužení spotřebitelů dostatečně motivuje dlužníky, aby vystoupili z šedé ekonomiky a uspořádali si ekonomické vztahy," namítá podle mluvčí Ivy Chaloupkové advokátní komora v oficiálním stanovisku. Profesní sdružení advokátů považuje současnou pětiletou délku oddlužení v případě spotřebitelů za adekvátní vzhledem k vyváženosti ochrany věřitelů a sociálního smíru, zároveň poukazuje na odlišnou povahu institutu oddlužení u podnikatelů, kdy se očekává obnovení jejich činnosti a tím další přínos pro věřitele.

Zmiňovaná novela insolvenčního zákona z roku 2019 především odstranila podmínku pro to, aby mohlo být oddlužení schváleno, že dlužník bude schopen splatit alespoň 30 procent pohledávek nezajištěných věřitelů. Mělo tím dojít ke zpřístupnění vyhlášení osobního bankrotu širšímu okruhu poctivých dlužníků. Již tehdy se proti změně insolvenční správci ozývali, protože by tím podle nich došlo ke snížení míry uspokojení pohledávek.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?