Svět už zná rozsudek s trestem smrti vynesený po internetu. Průkopníkem takového řízení je Singapur, kde loni absolutní trest za drogové delikty soud vynesl nad 37letým mužem přes aplikaci Zoom. Důvodem byla opatření proti šíření koronaviru. Odsouzený zůstal při líčení v cele a soudci i žalobci na dalších místech. Organizace Human Rights Watch označila on-line verdikt za krutý, podle ní měl mít odsouzený možnost žalobce přímo konfrontovat v soudní síni.

Rozsudek vyvolává řadu otázek spojených s procesem i právy odsouzeného. Z dostupných informací také vyplývá, že proces nebyl veřejný, což odporuje jedné ze základních zásad soudních jednání. Současná opatření ale takovému postupu nahrávají i v Česku. Ostatně soudní řízení na dálku se odehrálo v polovině prosince také na Vrchním soudu v Praze, a to poprvé v civilní věci (na jaře 2020 mu předcházelo několik odvolacích stání v trestních kauzách). Senát v čele s předsedou Romanem Horáčkem, který řízení na dálku inicioval, byl přítomen v soudní síni, právní zástupci žalobce a žalovaného se připojili na dálku přes Skype pro firmy.

Zkušebně se všechny strany připojily o den dříve, ani tak se ale ostrý provoz neobešel bez některých technických komplikací. Aby se dva vzdálení právníci navzájem slyšeli, musel soudce na dálkovém ovládání vypínat mikrofon v soudní síni. Zároveň předseda senátu průběžně zaznamenával jednotlivé kroky a shrnutí návrhů obou stran do diktafonu pro protokol. Jiné problémy už nenastaly, a tak spor kvůli údajné nekalé soutěži mohl úspěšně dojít až k rozhodnutí.

Soudce Horáček očekává, že nejen kvůli pandemii koronaviru, ale také s ohledem na nemalé úspory za náklady na cesty bude takových řízení přibývat. Ne ale u jednání, jehož součástí by bylo dokazování. "V případě odvolání, kdy se jedná pouze o právní otázku, nevidím problém. Ale u dokazování mají účastníci právo se vyjádřit například k listinným důkazům. Tam si to neumím představit," uvedl Horáček.

V případě odvolání v trestních kauzách loni uskutečnil několik podobných jednání také Vrchní soud v Olomouci. Odehrála se v uzavřené virtuální síti ministerstva spravedlnosti na speciálním šifrovaném kanále. V jednu chvíli se propojily státní zastupitelství, soud a věznice, kde seděli obžalovaní spolu s advokáty. "Ale je to možné víceméně jen za situace, kdy odvolací soud uzná, že předchozí instance postupovala tak, že není potřeba doplňovat dokazování," doplňuje mluvčí soudu Stanislav Cik s tím, že dokazování by bylo on-line stále komplikované.

U trestního práva jsou videokonference začleněny v trestním řádu už od roku 2012, "je-li to potřebné pro ochranu práv osob, nebo vyžadují-li to bezpečnostní anebo jiné závažné důvody". Počítá s nimi také občanský soudní řád pro civilní řízení.

"Už nyní umožňuje legislativa jednotlivé procesní kroky řešit formou videokonference. Ne vždy se tyto možnosti využívají. Oslovili jsme nedávno předsedy soudů, abychom zjistili, jaké jsou jejich zkušenosti, připomínky a náměty," uvedl náměstek ministryně spravedlnosti pro legislativu Michal Franěk. Očekává, že podněty se v jeho kanceláři sejdou co nejdříve, následně s nimi bude resort pracovat a vyhodnotí, jestli je potřeba přijmout také změny zákonů.

Ověření identity napomohou občanky s čipem

Dokazování při soudním přelíčení není zatím jediný problém, který brání rozšíření jednání na dálku. Stejně jako náměstek Franěk se i další odborníci shodují, že úplnému on-line řízení brání mimo jiné požadavek na ověření totožnosti svědků, advokátů a obžalovaných. "Až budou mít všichni elektronické občanky, problém to odstraní, ale v té fázi ještě dlouho nebudeme," odhaduje náměstek. V případě civilního sporu předpisy uvádí, že totožnost musí ověřit zaměstnanec soudu, v trestním řízení pak také zaměstnanec státního zastupitelství, policie či věznice. Advokát Dušan Sedláček zde vidí možnost spokojit se v případě vládních omezení s ověřením totožnosti na dálku. "Případně by určitá úloha garanta v tomto ohledu mohla být svěřena právním zástupcům. Nabízí se ostatně i zavedení podmínky povinného zastoupení účastníka řízení advokátem," dodává partner kanceláře Havel & Partners.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?