S trendem digitalizace státní správy jdou ruku v ruce projekty ministerstva vnitra eSbírka a eLegislativa, které mají občanům nabídnout přehlednou databázi nejen již platných a účinných přepisů, ale také těch, které jsou teprve ve fázi přípravy.

Ačkoliv tyto takzvané pilíře eGovernmentu měly sloužit lidem již od počátku ledna 2021, jejich zavedení do ostrého provozu se opět zkomplikovalo. Česká republika v elektronické komunikaci ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie dlouhodobě výrazně zaostává a koronavirová pandemie její snahy o elektronizaci ještě více znesnadnila. Vláda přitom koncept obou systémů projednala už před 12 lety a označila je tehdy za jedny z nejdůležitějších pilířů elektronizace státní správy. Teď je ale zřejmé, že tyto projekty naberou další zpoždění.

Funkce jako v profesionálních databázích předpisů pro právníky

Systém eSbírka poskytne bezplatný přístup k ověřeným informacím o platném a minulém právu České republiky od roku 1918, včetně všech časových znění právních předpisů, vazeb mezi předpisy, slovníku terminologie právního řádu a relevantních informací ze souvisejících systémů. Zásadní změnou přitom projde i právně závazná podoba právních předpisů. "V případě novely bude součástí vyhlášeného znění právního předpisu i platné znění novelizovaného předpisu ve znění novely," upřesňuje Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Adresát práva tak bude mít nejen právně závaznou informaci, jak se právní předpis mění, ale zároveň i jistotu, jak vypadá text právního předpisu po aplikaci novely. Systém tak pravděpodobně bude připomínat některé placené databáze využívané právníky, u nichž lze porovnávat novely s již účinným zněním předpisů tak, že znění novely je v textu zvýrazněno odlišným řezem písma, což značně usnadňuje čtenářovu orientaci.

Systém eLegislativa je koncepčně úzce propojen s eSbírkou, přičemž jeho nejpodstatnějším přínosem bude tvorba právního předpisu nikoli psaním novelizačních bodů, ale primárně úpravami platných znění právních předpisů, ze kterých budou novelizační body poloautomaticky generovány.

"Legislativní práce se stane přehlednější, sníží se riziko vzniku chyb a tvorba právních předpisů se bude moci více soustředit na obsahovou než formální stránku," shrnuje změny Hana Malá. V průběhu legislativního procesu pak práce s platným zněním právních předpisů podle Malé přispěje k lepší přehlednosti navrhovaných změn jako předpoklad pro kvalitnější rozhodování o změnách a jejich důvodech, a tím i ke kvalitnějším výsledným vyhlášeným textům právních předpisů.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?