Zemský soud v německém Frankfurtu nad Mohanem v prosinci rozhodl, že osoby, které se necítí být mužem či ženou mají právo na oslovení genderově neutrálním způsobem.1 💬 V posuzovaném případu šlo o rezervaci jízdenky na vlak přes e-shop, kdy při nákupu a registraci mohl zákazník jako oslovení zvolit pouze dvě možnosti: "pan" nebo "paní".

Dle názoru soudu společnost Deutsche Bahn tím, že na svém webovém portálu nabízela pouze dvě možnosti oslovení (pan a paní), poškodila osobnostní práva žalobce. Takové chování je rovněž v rozporu s ochranou genderové identity dle č. 2, odst. 2 a čl. 1 odst. 1 německé ústavy (Grundgesetz), což mezitím v několika rozsudcích potvrdil německý Spolkový ústavní soud.2 💬

Dne 10. října 2017 Spolkový ústavní soud rozhodl, že povinnost uvádět pohlaví je v rozporu s článkem 3, odst. 3, věta první německé ústavy (zásada rovnosti) a je diskriminační, pokud osobám, jejichž pohlavní vývoj vykazuje odchylky od ženského či mužského pohlaví a které se dlouhodobě necítí ani mužem, ani ženou, neumožňuje uvést jiný údaj než "muž" nebo "žena".

Pocit genderové neutrality

Žalobcem je v tomto případě René Rain Hornstein, známý aktivista / známá aktivistka, bojující za práva takzvaného třetího pohlaví. Soud dal žalobci za pravdu, odmítl ale přiznat odškodnění za údajné porušení osobnostních práv.

Zemský soud ve Frankfurtu se ve svém rozsudku opírá o "vlastní pocit genderové neutrality". Tento nárok osob třetího pohlaví, aby nebyly oslovovány jako "pan" či "paní", existuje nezávisle na tom, zda je tato osoba v matrice uvedena jako "třetí pohlaví", či nikoliv. Možnost nechat se registrovat jako "různé" (německy "divers") byla do německého zákona včleněna v listopadu 2013. Soud upozornil na to, že pohlaví zákazníka je z hlediska služeb poskytovaných německými drahami naprosto irelevantní a mělo by být možné používat i jiné, genderově neutrální oslovení, jako například "Dobrý den".

Je důležité, že se v rozsudku žalované straně Deutsche Bahn AG nařizuje doplnit genderově neutrální oslovení, zároveň ale žalobci nebyl přiznán nárok na odškodnění dle všeobecného zákona o rovném zacházení ("Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz", AGG). V rozsudku je výslovně uvedeno, že "pouhé užití oslovení, které není genderově neutrální, nezakládá vznik, existenci či ukončení občanskoprávního vztahu ve smyslu § 19 odst. 1 č. 1 AGG, tudíž ani nevzniká nárok na náhradu nemajetkové újmy dle § 2 AGG". Soud argumentoval tím, že nevhodné oslovení nezpůsobuje vznik "nepřátelského prostředí", protože jeho dopad nepřekračuje osobní sféru obou účastníků.

Genderově neutrální vyjadřování se již v Německu stalo normou. Téměř všechny nabídky práce uvádějí v popisu inzerované pozice termín "m/f/d", tedy muž − žena − různé/diverse. Zaměstnavatelé tak reagují na všeobecný zákon o rovném zacházení, dle kterého by museli osobě, která se považuje za třetí pohlaví a která by se z důvodu chybějícího označení o uvedenou pozici neucházela, zaplatit odstupné ve výši tří měsíčních platů. To by měli čeští zaměstnavatelé, kteří v Německu hledají spolupracovníky, již dávno vědět.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?