Pohled na zdravotnictví, zejména pak na jeho význam a nezbytnost, se ve společnosti v posledních měsících značně vyvíjí. V souvislosti s pandemií vyvstaly ve společnosti otazníky nad kapacitou zdravotnických zařízení a možnostmi změn směřujících ke snížení stávajícího tlaku na ně. Pomoci tomu může také úprava zákonů.

Celý svět se v posledních měsících připravuje na příchod vakcín a proočkování společnosti. Do popředí se dostává klíčová role (a mnohdy i nedostatečnost) zdravotnického personálu. V odborných kruzích se tak otevírá otázka možnosti očkování pacientů nejen v ordinacích a v nemocnicích, ale také přímo v lékárnách. Nejedná se přitom o první debatu ke svěření této pravomoci do rukou lékárníků. Podobné úvahy nalezneme v minulosti. Například v souvislosti s chřipkovou epidemií a snahou o zvýšení dostupnosti očkování a očkovacích míst. Jak se k tomu staví stávající legislativa?

Současná legislativa

Zdravotní služby mohou být poskytovány obecně pouze ve zdravotnických zařízeních (s výjimkami), kdy zdravotnickými zařízeními se podle zákona o zdravotních službách rozumí prostory určené pro poskytování zdravotních služeb. Těmito prostorami jsou také lékárny. Technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení musí odpovídat oborům, druhu a formě poskytované zdravotní péče a zdravotním službám.1 💬 Jednotlivé požadavky stanovuje prováděcí předpis.

Poskytování zdravotních služeb, v tomto případě formou očkování, upravuje jak zákon o zdravotních službách, tak zákon o ochraně veřejného zdraví, včetně prováděcích předpisů. Podle současné legislativy není očkování v lékárnách uskutečnitelné. Zákonná úprava vyžaduje, aby pravidelná očkování prováděli poskytovatelé zdravotních služeb v oboru lékařství. U některých druhů očkování je pak vyžadováno provedení přímo lékařem. Je tomu tak zejména z toho důvodu, že pouze poskytovatelé zdravotních služeb v oboru lékařství mají v současné době dostatečné kvalifikační předpoklady a dostatečné vzdělání pro vakcinaci. V některých evropských zemích je však úprava odlišná. Čas se inspirovat? Jaká je úprava v sousedních zemích?

Očkování ve světě

I přesto, že určitá část společnosti vnímá roli lékárníků jako roli pouhých prodejců léčivých přípravků, tvoří jednu z páteřních struktur zdravotnictví. Lékárníci jsou klíčoví nejen na poli léčivých přípravků, ale také v rámci nezbytné podpory celého systému, prevence, dozoru či poradenství. Odbornost lékárníků patří mezi základní opěrné body, o které je možné potenciální úpravu očkování opřít. Samotnou odbornost by bylo v souvislosti s očkováním nezbytné rozšířit, o čemž není sporu. Tomu však může jít nová úprava naproti.

V současné době je očkování lékárníky legislativou umožněno například v Británii, Francii, Švýcarsku, Dánsku nebo Norsku. Další země umožňují očkování v prostorách lékáren, a to zdravotními sestrami lékárnou zaměstnanými. V České republice, stejně jako například v Německu či Belgii, naráží systém lékárenských očkování na odpor zejména ze strany praktikujících lékařů, v České republice pak podpořený i ze strany České vakcinologické společnosti. Nejčastěji uváděným důvodem proti změně úpravy je dostatečná velikost a pokrytí zdravotnické sítě lékaři. Největší překážku však představuje samotná legislativa, která očkování v lékárnách neumožňuje. To by se však mohlo změnit. Samotné očkování v lékárnách podporuje také Světová zdravotnická organizace.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?