Ústavní soud: Právo advokáta na obhajobu převažuje nad jeho povinností mlčenlivosti

Na Ústavní soud se obrátil advokát, který byl uznán vinným ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. V ústavní stížnosti mimo jiné namítal, že jeho obhajoba v trestním řízení byla v podstatě znemožněna tím, že se měl činu dopustit při výkonu advokacie, a tedy ve vztahu ke své klientce byl vázán povinností mlčenlivosti. Domnívá se, že jeho zájmy této povinnosti ustupují, neboť je nucen podle stavovských předpisů upřednostnit zájmy klienta i před svými vlastními.

Ústavní soud se svým nálezem v této věci poprvé vyjádřil ke kolizi povinnosti mlčenlivosti s právem na obhajobu. Uvedl, že jestliže účinná obhajoba advokáta vyžaduje prolomení povinnosti mlčenlivosti, pak právo na obhajobu převáží. Zdůraznil však, že i v takových případech musí advokát dbát oprávněných zájmů svého klienta a z povinnosti mlčenlivosti je vyňat jen v rozsahu nutném pro to, aby se mohl efektivně hájit. Tento rozsah je v zásadě oprávněn posoudit sám, a proto odpovědnost za porušení advokátního tajemství nese jen tehdy, jestliže svého práva zjevně zneužije.

Soud poukázal na to, že se advokát o výkon svého práva na obhajobu ani nepokusil. Přitom právní názor, ke kterému ústavní soudci nyní dospěli, byl již před vydáním prvního napadeného rozhodnutí vyjádřen v komentářové literatuře a částečně také v judikatuře. Nemohl proto být pro advokáta jako právního profesionála nepředvídatelný či natolik nespolehlivý, aby na svou obhajobu zcela rezignoval. "Skutečnost, že tak učinil, tak nelze klást k tíži nikomu jinému než jemu samému," uzavírá Ústavní soud.

Podrobněji viz nález sp. zn. II. ÚS 4071/19

Ministryně spravedlnosti uložením výtky zasáhla do nezávislosti justice, konstatoval městský soud

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uložila výtku soudkyni Kateřině Vltavské, která rozhodovala ve věci zastupitelů města Postoloprty. Kauza se týkala prodeje domu ve vlastnictví města za cenu, jež byla podle obžaloby o více než 500 000 Kč nižší než cena v daném místě a čase obvyklá. Soudkyně nejprve uznala obžalované vinnými trestním příkazem. Zastupitelé proti němu podali odpor, načež byli po provedení hlavního líčení zproštěni obžaloby. Soudkyně původně vycházela ze znaleckého posudku, který cenu nemovitosti stanovil podle předpisů o oceňování majetku, tedy nejednalo se o cenu obvyklou v daném místě a čase, podle níž se posuzuje způsobená škoda dle trestního zákoníku. V hlavním líčení z revizního znaleckého posudku vyplynulo, že prodejní cena byla přiměřená. Soudkyně měla pochybit tím, že včas neodhalila použití nesprávného znaleckého posudku, za což jí ministryně spravedlnosti uložila výtku.

Městský soud v Praze shledal, že výtka byla Vltavské uložena nezákonně. "Zachování nezávislosti justice vyžaduje, aby nebylo připuštěno zasahování moci výkonné do rozhodovací činnosti soudce, proto tato sankce (výtka) může být ministrem spravedlnosti uložena zejména za drobné nedostatky v chování soudce nebo průtahy v řízení, ale nemůže být uložena za takové jednání soudce, které spočívá v jeho rozhodovací činnosti," odůvodnil soud, proč výtku zrušil. Dodal, že pokud by připustil uložení takové sankce za rozhodnutí v konkrétní trestní věci, vážně by hrozilo nebezpečí, že postup ministryně vyvolá ve veřejnosti obavy, zda na rozhodování soudců není vyvíjen politický tlak.

Více informací najdete v rozsudku č. j. 10 A 191/2019 − 70

NSS: Cestovní agentury odpovídají za nepravdivé informace v nabídkách

Nejvyšší správní soud zamítl dvě kasační stížnosti cestovní agentury Zájezdy.cz. Společnost se jimi domáhala zrušení rozhodnutí České obchodní inspekce, kterými jí byla uložena pokuta za porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik. Tohoto deliktu se cestovní agentura dopustila tím, že na internetových stránkách uváděla nabídku zájezdu s informací, že je pro dítě do 12 let zdarma. Po jeho objednání však spotřebiteli za dítě účtovala poplatek.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?