Dva důležité kroky čekají v roce 2021 český eGovernment. Podle zákona o právu na digitální služby, takzvané digitální ústavy, má stát do 1. února sestavit katalog služeb, které budou moci vy­užívat občané, podnikatelé a jejich zástupci při styku s úřady striktně elektronicky, pokud si tuto formu zvolí. Přitom zůstane možnost danou agendu řešit v klasické, papírové podobě. Druhou významnou změnou bude napojení několika tuzemských bank na autentizační funkce ke službám státu. K portálům veřejné správy se lidé budou moci přihlásit přes údaje do svého internetového bankovnictví. Vláda si od toho slibuje podstatný nárůst počtu uživatelů, kteří budou komunikovat s úřady na dálku.

Jakmile dojde ke zveřejnění přehledu a konkrétní službu v něm vymezí výčet a popis úkonů, včetně identifikátoru úkonu, jeho formy a vymezení oprávněných subjektů, má stát další čtyři roky k tomu, aby se v katalogu vyjmenované oblasti skutečně zdigitalizovaly a fungovaly.

Právníci apelují na vládu

Naplňování digitální ústavy sledují i významní čeští právníci sdružení v platformě Rozumné právo. Mají obavu, aby spuštění moderní komunikace se státem nezpozdilo například řešení pandemie nemoci covid-19.

Členové platformy tak nedávno vládu vyzvali, aby termín bezpodmínečně dodržela a digitalizaci nijak nezbrzdila. "Zdá se mi, že existuje riziko, že se to nestihne. Víme, že nyní odborníci řeší spíše věci spojené s nouzovým stavem. Nechci je podceňovat, ale jedná se o hodně komplexní otázky a precizně formulovaný legislativní text," říká spoluautorka výzvy Hana Gawlasová z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs, které obecně vadí především nedostatečné provázání jednotlivých projektů digitální komunikace státu. Úřady by se podle ní měly soustředit více na jejich funkčnost než na samotnou propagaci a PR. Za negativní příklad dává nedávné změny v rozpočtu pro plán elektronizace veřejné správy nazývaný Digitální Česko.

Náměstek ministra vnitra Jaroslav Strouhal však ubezpečuje, že resort důležitý krok k elektronickému úřadování stihne. "Stát rozhodně termín dodrží. Evidence služeb je spojena s plánem digitalizace, proto bylo nutné, aby podklady ke zpracování katalogu byly hotové do 16. listopadu. Nyní připravujeme materiál pro vládu, aby do 1. února 2021 mohla plán digitalizace nastavit," uvedl Strouhal s tím, že od ledna ministerstvo k připravovanému přehledu organizuje semináře pro takzvané ohlašovatele agend, tedy pro úřady, kterých se má katalog týkat, a vytvořil pro ně také metodické pokyny.

Obavy právníků vychází z faktu, že Česko patří v digitalizaci veřejné správy k nejpomalejším v Evropské unii. Autoři výzvy v souvislosti s tím upozorňují i na to, že katalog nebude obsahovat dostatek funkcí pro samosprávu.

"Při první publikaci nebude katalog patrně obsahovat digitální služby a úkony samosprávy, a to ani ty, které samospráva činí v přenesené působnosti. Katalog musí být průběžně aktualizován a dostupný on-line, ideálně ve srozumitelné podobě a přívětivém rozhraní. To by mělo umožnit dohled veřejnosti a přiměřený tlak na digitalizaci nejen konkrétních úkonů, ale rovnou všech agend a komplexních situací," doplnila Adéla Havlová z advokátní kanceláře Havel & Partners.

S agendou samospráv se nepočítá

Podle výzvy by měl být výčet služeb dostatečně široký, aby umožnil pokrok digitalizace i u vlastní agendy krajů a obcí, jako je například řešení parkovacích oprávnění v placených zónách. A dále by stát měl na této úrovni podpořit rozvoj digitalizace i finančně formou dotací.

Jenže zástupce ministerstva upozornil, že s takovým rozšiřováním zmíněný zákon ani stát nepočítají a nebude se na tom nic měnit. "Katalog vzniká v registru práv a povinností, který plní ústřední správní úřady, typicky ministerstva. Pro agendy samosprávy, které jsou definované zákony, vznikají šablony, například pro místní poplatky. Co se týče agend, které si upravují přímo samosprávy, digitální ústava na ně nepamatuje, protože obce nejsou schopny tuto agendu do katalogu nahlásit," upřesnil Strouhal.

Ministerstvo ale přece jen již jednu spolupráci na úrovni samospráv navázalo. Letos v červenci podepsali ministr vnitra Jana Hamáček a pražský primátor Zdeněk Hřib memorandum o spolupráci při rozvoji dvou podobných projektů, Portálu občana a Portálu Pražana. Hlavní město díky tomu převzalo některé funkce ze státního systému, čímž mělo uspořit miliony korun, a oba úřady mají spolupracovat na dalším rozvoji.

Portál Pražana, který začal fungovat letos v říjnu, má obyvatelům města zatím umožnit podat oznámení o konání shromáždění, požádat o informace dle zákona číslo č. 106/1999 Sb. či o potvrzení platnosti nájemní smlouvy v městském bytě. Nabídne také možnost propojit profil z portálu s účtem předplatného kuponu na MHD například pro ověření jeho trvání.

Česko je v digitalizaci na chvostu Evropy

To, že Česká republika v elektronické komunikaci dlouhodobě zaostává, potvrzují kromě odborníků i srovnání Evropské komise. Index DESI 2020 letos přiřkl Česku v oblasti veřejných služeb 22. místo ze sedmadvacítky, oproti loňskému a předloňskému žebříčku si stát pohoršil o jedno místo.

Žebříček v tomto směru sleduje pět ukazatelů: množství uživatelů, kteří řeší podání úřadům elektronicky (ČR 51 %, průměr EU 67 %), hodnocení předvyplněných formulářů (ČR 51 bodů, průměr EU 59 bodů), úplnost on-line postupů (ČR 82 bodů, průměr EU 90 bodů), digitální veřejné služby pro podniky (ČR 80 bodů, průměr EU 88 bodů) a otevřenost dat (ČR 64 %, průměr EU 66 %).

Materiál Evropské komise vedle toho zmiňuje například pomalý růst počtu uživatelů služeb elektronické veřejné správy. Přestože již zmíněný Portál občana nabízí přes 120 digitálních služeb, mimo jiné zajištění výpisů z řady registrů a podání, koncem roku 2019 měl pouze 45 tisíc registrovaných uživatelů. A jejich počet zatím nijak výrazně nenarostl ani v průběhu letošní pandemie nemoci covid-19, v listopadu jich ministerstvo vnitra evidovalo okolo 65 500. Případné uživatele může odrazovat i nutnost přihlašování přes datovou schránku, eObčanku, speciální registraci nebo čipovou kartu.

Pomoci mají přístupy do bankovnictví

Výrazný nárůst zájmu o digitální služby si ministerstvo vnitra slibuje od plné integrace bankovní identity v příštím roce. Lidé se budou moci do Portálu občana či portálů státní správy, krajů i obcí přihlásit pomocí přístupových údajů do internetového bankovnictví. Akreditaci pro propojení zatím získala jen Československá obchodní banka. Další o ni podle posledních informací usilují. Chtějí ji získat v prvním čtvrtletí příštího roku. Podle náměstka Soukala v digitálně rozvinutých zemích tento krok rapidně využívání eGovernmentu zvýšil. U nás by se tímto krokem měl zpřístupnit až pěti milionům lidí.

Oslovení odborníci se shodují, že většímu rozšíření digitální veřejné správy brání především malá ochota úřadů využívat nová technologická řešení a také uživatelsky nepřívětivé prostředí jednotlivých portálů.

"Je třeba pochválit podstatné pokroky například v rámci Portálu občana. Takových funkcionalit musí být víc a musí být setrvalé a intenzivní, zároveň účelné, široce komunikované a uživatelsky skutečně přívětivé," dodala Adéla Havlová.

A odborník na digitalizaci a člen rady Českého telekomunikačního úřadu Jiří Peterka k tomu dodává: "Kromě tradiční setrvačnosti a odporu ke změnám vidím hlavní problém v tom, že se veřejná správa vydala cestou hledání řešení, která obsáhnou vše a najednou. Když si k tomu přidáme ještě čím dál komplikovanější legislativu, tak se nedivme, jak to dopadá. A když už se něco podaří zrealizovat, je to tak složité a neintuitivní, že se to jen pomalu prosazuje."

Autoři: Michal Kalina