Současné dění může napovídat, že se nacházíme za vrcholem druhé vlny pandemie onemocnění covid-19. Je nicméně zřejmé, že další pomyslný vrchol související vlny negativních ekonomických dopadů je stále před námi. Již nyní je jasné, že řadu podnikatelů čeká za letošní rok jeden z nejhorších hospodářských výsledků v jejich dosavadní historii. Skoro s jistotou lze též tvrdit, že to samé se bude týkat i celého národního hospodářství.

Na makroekonomické úrovni dochází k bezprecedentnímu zadlužování a na první pohled by se mohlo zdát, že se neděje nic vážného, protože stále je a bude dostatek prostředků na financování veřejných služeb. Základní poučka i začínajícího ekonoma však zní, že nic takového jako "oběd zadarmo" neexistuje. Příliš vysoký státní dluh může vést k nestabilitě veřejných financí a potažmo též k neefektivní alokaci kapitálu. S tím souvisí řada dalších negativních ekonomických implikací. Ambicí tohoto článku nicméně rozhodně není hodnotit aktuální fiskální politiku, ale podívat se detailněji na opačnou stranu ekonomiky, a to na úroveň mikroekonomických následků pandemie.

Ekonomika na steroidech

Pro řadu podnikatelů jsou jinak fatální následky pandemie prozatím oddalovány státní politikou veřejné podpory, garancí a legislativních výjimek. Úpravy insolvenčního práva napříč různými jurisdikcemi spočívaly zejména v prodloužení lhůt, ve kterých musí dlužník podat insolvenční návrh, a dokonce až v omezení práva věřitelů zahájit formální insolvenční řízení. Nezřídka byla opatření okořeněna doplněním přechodných institutů. Jinými slovy, dlužníkovi se poskytl delší prostor k řešení finančních problémů.

Je zřejmé, že uvedená politika veřejné podpory musí v aktuální podobě dříve nebo později skončit. Zákonodárce bude zejména poté stát před náročným rozhodnutím, zda nechá trhu volnou ruku a prosadí tradiční liberální přístup (takzvaný laissez-faire) či nikoli. Alternativně bude podnikatele na úkor veřejných zdrojů dále dotovat a prodlužovat zmírňování mimo jiné jinak přísných pravidel insolvenčního práva. Ta obecně ukládají podnikateli vstoupit do formálního insolvenčního řízení nejpozději poté, co se dozví o svém úpadku, a věřitelům při splnění zákonných podmínek umožňují podat na dlužníka insolvenční návrh.

Jako každé rozhodnutí, které má celospolečenský ekonomický dopad, i v tomto případě se bude jednat především o politickou volbu. Již nyní se můžeme setkat s ostře vyhraněnými názory na obou stranách barikády. Nejtvrdší dopad pandemie pociťují především drobní podnikatelé. V dané souvislosti je tak možné se setkat s poměrně paradoxní situací, kdy jindy zastánci volného trhu volají po subvencích a naopak lidé, kteří jinak podporují ekonomickou regulaci, volají po tom, aby vláda omezila svou podporu a nechala podnikatele v problémech bez výjimky zkrachovat.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?