Finanční správa měla povinnost přijímat podání zaslaná e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem i v daňových věcech, ačkoliv si vyhradila opak. Ve sporu o výklad ustanovení § 71 odst. 1 a 3 daňového řádu tak rozhodl Nejvyšší správní soud, když se přiklonil na stranu kupující, kterou daňová správa potrestala pokutou za to, že daňové přiznání u daně z nabytí nemovitých věcí zaslala finanční správě e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem a ve lhůtě pěti dnů jej nepotvrdila jinou kvalifikovanou formou.

Spor je zajímavý i tím, že jednou ze stran kupní smlouvy na nemovitost byla Česká republika a za ní vystupující ministerstvo financí. Před soudem se žalobkyně odkázala na blíže nerozvedené závěry Ústavního soudu, podle kterých není úkolem občana poskytovat "doručovací nebo opisovací servis mezi dvěma úřady státu". Ministerstvo financí tak mělo zajistit u správce daně vyměření daně pro všechny účastníky transakce namísto vynucování povinnosti podávat daňová přiznání jednotlivě.

Podle daňového řádu účinného do 18. září 2016, jehož výkladem ustanovení § 71 odst. 1 a 3 se Nejvyšší správní soud zabýval, platilo, že podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou

  • a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
  • b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
  • c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Žalobkyně jako jedna z kupujících uzavřela s Ministerstvem financí ČR jako prodávajícím kupní smlouvu na převod vlastnického práva k nemovitostem. Bylo ujednáno, že daň z nabytí nemovitých věcí zaplatí žalobkyně. Lhůta pro podání daňového přiznání uplynula 31. 7. 2015.

Daňové přiznání zaslala žalobkyně včas v e-mailu podepsaném uznávaným elektronickým podpisem a doručeným na elektronickou podatelnu Finančního úřadu pro Prahu 9. Správce daně přitom doručení podání v daňových věcech na tuto adresu výslovně vyloučil.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?