Na tento akademický rok se pražská právnická fakulta dlouho připravovala. V září nastoupili první studenti do nově akreditovaného magisterského studijního programu, který má zdejší studium učinit kvalitnějším. Nařízení distanční výuky proto představuje pro fakultu o to větší komplikaci. Přesto její děkan Jan Kuklík nesouhlasí s rektorem univerzity Tomášem Zimou, podle něhož bude uzavřením vysokých škol zničena jedna mladá generace. Také má za to, že by k tomu mohlo dojít, ovšem z jiného důvodu.

Jaké nejpodstatnější změny přinesl do studia na pražské právnické fakultě nový magisterský studijní program?

První viditelná změna se týká skladby předmětů, jejich obsahu a toho, s jakými předměty se kdy začíná. Snažili jsme se posunout výuku hlavních oborů platného práva směrem k začátku studia. Například již v prvním ročníku mají studenti nejen tradiční předměty, které měli vždy, ale začnou už i s občanským právem. Dříve se začíná také s trestním právem. Přibyl Úvod do studia práva, který je pro studenty první možností, aby ochutnali, co je bude v právnickém studiu čekat. Další významnou změnou je koncentrace studia především do prvních čtyř let. Poslední rok je pak ponechán na dokončení chybějících povinných předmětů, diplomovou práci, splnění povinně volitelných a volitelných předmětů a k výjezdu do zahraničí. Zavedli jsme také povinnou praxi, kterou musí student během studia absolvovat, nebo jet namísto ní na Erasmus. Snahou fakulty, univerzity i ministerstva školství také je, aby studenti nestudovali příliš dlouho. Celý program jsme koncipovali tak, aby při optimálním způsobu studia zvládl student dokončit školu do pěti nebo šesti let. Vytvořili jsme také systém předmětů, kterým říkáme dovednostní. Chtěli bychom studentům poskytnout nejenom teoretický základ, ale opravdu je připravovat pro praxi. I když jsme ponechali univerzální profil absolventa s tím, že má možnost se dílčím způsobem specializovat, je nám jasné, že dnes nevzděláváme jenom pro tradiční právnické profese. Mnoho našich absolventů míří do podnikatelské sféry a veřejné správy. Změny ale nečekají pouze na nové studenty. Těch stávajících se bude týkat například nové pojetí státních zkoušek. A poslední důležitou věcí je, že se ještě více snažíme zdůraznit význam jazykového vzdělávání. Přibylo proto i více odborných předmětů v cizím jazyce.

Jakých předmětů se týkají obsahové změny?

Například Českých a československých právních dějin. Ty se nejenom přejmenovaly na Historické základy českého práva, ale je zde také snaha soustředit se na moderní právní vývoj s přesahy do toho, co může být studentům užitečné. Dále jsme se snažili předmět Dějiny práva a státu evropských zemí a USA, který byl dlouhodobě kritizován, pojmout více komparativně, jako takový úvod do velkých právních systémů, aby studenti viděli rozdíl například mezi kontinentálním a anglosaským právem.

Jan Kuklík

Profesorem pro obor právní dějiny byl jmenován v roce 2005. Od roku 2014 zastává funkci děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy a působí zde také jako vedoucí katedry právních dějin. Zaměřuje se na historii angloamerického práva a na československé právní dějiny. Zahraniční zkušenosti získal v rámci postgraduálního studia na St. Edmund Hall v Oxfordu a roku 2007 se zúčastnil jako vyučující programu ministerstva zahraničí USA zaměřeného na právnické vzdělávání na amerických univerzitách. Jeho publikace Znárodněné Československo a Dlouhé stíny Mnichova byly oceněny mezi nejvýznamnějšími vědeckými monografiemi vydanými na Univerzitě Karlově.

Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kuklík

Co se mění u státních závěrečných zkoušek?

Dlouhou dobu byla palčivou otázkou pravidla pro jejich konání. Na ně jsme se proto soustředili a došlo zde k celé řadě změn. Připravili jsme nový organizační systém, upravili otázky, zavedli možnost používat při státní zkoušce právní předpisy. Univerzita navíc stanovila pravidla i pro konání posledního reprobačního pokusu, kde bude nyní povinně jako pozorovatel zástupce vedení fakulty.

I u běžných zkoušek bude možné využívat právní předpisy?

Mělo by to být pravidlem. U některých předmětů však mohl jejich garant rozhodnout, že tento systém není vhodný. Většinou se jedná o ty předměty, u kterých by byl rozsah právních předpisů příliš velký, anebo různé historické disciplíny. Toto je také jedna z těch významných změn, která se sice projednala s novou akreditací, ale týká se už i současné výuky.

Bude se nějak lišit i způsob zkoušení?

Jsem si vědom toho, že jsme byli terčem kritiky zejména právě pro způsob zkoušení, a proto jsme se na to zaměřili. Osobně jsem spíše zastáncem zavádění většího důrazu na písemnou formu zkoušení, což jsme v té nové akreditaci také udělali. Nejčastější jsou zkoušky v kombinované formě, které mají část písemnou a část ústní, u níž je ta písemná zohledněna. Zabývali jsme se například i stanovením délky času na přípravu u zkoušky a připravili jsme také anketu pro studenty. V ní mohou zhodnotit, jak zkoušení vypadalo.

Uvedl jste, že nová akreditace zavádí povinné praxe. V současnosti jsou fakultou nabízeny především praxe na soudech a v orgánech státní správy. Plánujete rozšířit jejich portfolio například i o advokátní nebo notářské kanceláře?

Možnost vykonat praxi v advokátní kanceláři tu je už tři roky. Problém ale je, že počet míst byl relativně omezený. Jak na straně advokátních kanceláří, tak paradoxně i na straně studentů o to nebyl tak velký zájem, protože studenti si takovou praxi našli většinou sami. My ale nechceme mít praxe tohoto typu, kdy si student sám něco najde a přinese jen potvrzení. Chceme praxe, které jsou podle nějakých standardů a které budou ze strany fakulty kontrolovány, aby studentům něco přinesly a nevařili někde jenom kafe nebo nechodili s poštou. Máme předběžnou dohodu s advokátní komorou, že znovu otevřeme otázku větší nabídky. Také notáři přišli s tím, že by se s námi na praxi rádi domluvili. Nyní je ale problém, že tato doba nepřeje ani těmto formám výuky. Už od jara a teď znovu na podzim se musíme vyrovnat s tím, že část nabídek je nerealizovatelná.

Zmínil jste, že nechcete, aby studenti na praxích jen vařili kafe. Jaké jsou vaše představy o jejich obsahu?

Máme připravené standardy. Jedná se o rozsah hodin a o nějakou předběžnou domluvu, čím může student v rámci advokátní kanceláře projít. Ale nebráníme se tomu, aby se to v jednotlivých případech lišilo například podle zaměření kanceláře. Chtěli bychom, aby byl garantován nějaký obsah, který může studentovi skutečně přinést něco pro studium, a aby byl někdo, kdo se o něho postará a povede ho.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?