Konference Česko v době dluhů se podle původních plánů měla uskutečnit už na jaře. Záměr nám však v březnu překazila vládní protikoronavirová opatření, kvůli nimž jsme v pořadí už pátý ročník tradičního setkání nad problematikou zadlužení české populace přesunuli o půl roku, na druhý zářijový týden. Toto načasování se ukázalo být víc než příhodné, a to hned z několika důvodů. Ve sněmovně se na úrovni ústavně-právního výboru rozhodovalo o nastavení nových pravidel pro vedení exekucí, skončila dočasná ochrana dlužníků před věřitelskými insolvenčními návrhy a téma dluhů do popředí dostal i blížící se konec podpůrných programů k překlenutí dopadů pandemických opatření.

Dlužník nebude mít jednoho exekutora

Nyní už je zřejmé, že sněmovna s největší pravděpodobností nepodpoří ani návrh na uzákonění takzvané teritoriality, ani pravidlo, podle kterého by dlužníci čelící více exekucím měli napříště jen jednoho exekutora. Takzvaný sněhulák, jak tomuto principu podle nabalování dalších řízení na první zahájené zasvěcení familiárně přezdívají, měl podle vlády snížit náklady řízení. Neprošel ani návrh na převedení centrální evidence exekucí pod ministerstvo spravedlnosti.

Ústavně-právní výbor naopak podpořil myšlenku uzákonit chráněný účet, který by měl zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz. Šanci dal výbor i dvěma poslaneckým úpravám, které míří na dluhy z minulosti. Podle prvního by dlužníkům se závazky vůči státu stačilo splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. A podle druhého by se měly zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by část pohledávky získali zpět od státu a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Česko hledá cestu z dluhů a exekucí

Prohlédnout fotogalerii

Zavedení místní příslušnosti Exekutorská komora na rozdíl od principu "jeden dlužník − jeden exekutor" podporuje. Jak na konferenci zaznělo v prvním příspěvku od jejího prezidenta Vladimíra Plášila, exekuční nápad by se mohl rozdělovat obdobným kolečkem jako u insolvenčních řízení. Krajský soud příslušný podle bydliště či sídla dlužníka by vybíral ze seznamu exekutorů se sídlem v daném kraji tak, aby se nápad rovnoměrně rozprostřel mezi všechny exekutorské úřady.

Jako příklad Plášil zmínil Belgii, která je počtem obyvatel i rozlohou téměř srovnatelná s Českem. Soukromí exekutoři zde fungují nepřetržitě od roku 1830 a dnes tam působí na 300 exekutorských úřadů. "Místní příslušnost je dělená. Zatímco soukromí věřitelé mají právo si exekutora vybrat dle libosti, státní pohledávky se vymáhají kolečkem v rámci teritoriality," vysvětlil Plášil s dovětkem, že v Belgickém království se bezvýsledné exekuce zastavují až po 30 letech.

Zmíněný systém sněhuláka šéf Exekutorské komory kritizoval jako "to nejhorší, co by mohlo přijít". Znamenalo by to podle něho chaos ve výběru exekutora a současně celkové prodloužení řízení. "Zde podle mě předkladatel, kromě toho, že nerespektoval dvoje výtky z Legislativní rady vlády, nevzal v úvahu ani to, že je tu zákon o souběhu exekucí, kde ti další oprávnění by byli takzvaně na čekačce," neskrývá své obavy Plášil. Exekutorská komora podle něho volá výslovně po novém exekučním řádu odděleném od občanského soudního řádu, jako tomu bylo od Rakouska-Uherska až do roku 1950. "Když se potom v třiašedesátém roce přijal socialistický občanský soudní řád a objevil se v něm výkon rozhodnutí, postupně jsme se propracovali k tomu, že vymahatelnost práva byla nulová," doplnil Vladimír Plášil.

Za úvahu podle něho stojí také možnost rozšířit kompetence soudního exekutora o oprávnění působit jako insolvenční správce alespoň u těch dlužníků, u kterých předtím vedl exekuci. Podobná úprava platí v baltských státech, v Eston­sku a Lotyšsku. Překlopení exekučního řízení do insolvence přinese úsporu nákladů i času. Exekutor totiž dlužníka zná, stejně jako jeho věřitele. Návrh komora opírá i o argument rovnosti právnických profesí. Podle notářského řádu totiž notář být insolvenčním správcem může. Reálně se však majetkovou podstatou úpadce zaobírá v insolvenčním řízení pouze nepatrný zlomek notářů.

Hraje se o vymahatelnost práva

Příklady ze své praxe do kontrastu k navrhovaným změnám přidal na konferenci soudní exekutor v Přerově Lukáš Jícha. Přenastavení pravidel podle něho povede k tomu, že polovina srážek v daném roce nepřijde věřitelům, exekuce budou trvat déle. Odmítá také automatické zastavování vícečetných nebo déletrvajících exekucí.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.