Zákon známý jako lex covid justice přinesl řadu dočasných změn v oblasti insolvencí. Záměrem bylo podat pomocnou ruku podnikatelům, kteří se v důsledku pandemie koronaviru dostali do přechodných ekonomických problémů. Některá z jeho ochranných opatření skončila s posledním prázdninovým dnem. K očekávanému nárůstu insolvenčních návrhů podaných věřiteli však zatím nedošlo.

Nečekaně málo insolvenčních návrhů

Od 24. dubna, kdy lex covid justice nabyl účinnosti, do konce srpna nemohli věřitelé účinně iniciovat zahájení insolvenčního řízení. Odborníci proto předpokládali, že počínaje 1. zářím výrazněji stoupne počet věřitelských insolvenčních návrhů a naplno se ukáže, jak hluboká krize ve skutečnosti je. To se však nestalo. Za první polovinu září insolvenční rejstřík eviduje pouze 49 takových návrhů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to jen o dvacet více. "Počet věřitelských návrhů je až podezřele nízký," pozastavuje se nad současným stavem výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.

Vysvětlit se to podle jeho názoru dá kombinací několika faktorů. "Svou roli určitě sehrávají státní podpůrné programy, ale klíčové je podle mě zpoždění, se kterým se krize v počtu insolvencí zpravidla projeví," objasňuje a dodává: "Než se vystavit hrozbě podání insolvenčního návrhu ze strany věřitele, snaží se dlužníci nejprve vyzkoušet všechny ostatní možnosti, od využití rezerv a hledání úspor až po vyjednávání s věřitelem. Insolvence je až krajní možnost."

Zmíněný zákon navíc osvobodil dlužníky od povinnosti podat při úpadku firmy insolvenční návrh, a to až do konce roku. Tento na první pohled vstřícný krok by jim však podle advokáta Michala Žižlavského, předsedy Rady expertů Asociace insolvenčních správců, mohl spíše uškodit. Už před pandemií totiž podávali statutární zástupci firem návrhy na insolvenci pozdě, a pokud nyní řešení situace odkládají, vystavují se nejednomu riziku. Mohou se kupříkladu snadno dopustit trestných činů poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele anebo porušování povinnosti při správě cizího majetku. "Sice jim teď nehrozí sankce přímo za nepodání insolvenčního návrhu, ale firma, která je v úpadku, logicky neplatí všem. A když někomu platíte a jinému ne, zvýhodňujete jedny věřitele na úkor druhých. Věřitelům, na které se nedostane, pak manažeři dlužníka ručí za dluhy firmy osobním majetkem," upozorňuje advokát a připomíná, že po 1. lednu roku 2021 jim navíc hrozí ještě nová žaloba insolvenčního správce na doplnění pasiv firmy.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?