Investiční životní pojištění v sobě kombinuje složku investiční se složkou pojistnou. Jestliže tedy klient s pojišťovnou uzavře smlouvu na IŽP, pak si tím vedle pojistné ochrany před nahodilými událostmi zajistí také pravidelné investování vložených peněz. Poskytování investičně-pojistných produktů umožňuje pojišťovnám přímo zákon1 💬 a ty je tak nabízejí v rámci svého portfolia již řadu let.

Přestože je IŽP stále poptávaným produktem, v poslední době přibývá sporů, ve kterých se klienti pojišťoven domáhají zneplatnění svých smluv. K tomuto postupu jsou motivováni zejména vidinou vracení již zaplacených částek. Konstatování neplatnosti smlouvy však rozhodně nemusí jejich očekávání naplnit. Se zneplatněním smlouvy se totiž pojí celá řada negativ, která mohou nenávratně poškodit jak konkrétního klienta, tak celý pojistný trh.

Produkt investičního životního pojištění

Přestože poskytování investičních produktů pojišťovnami předvídá přímo zákon o pojišťovnictví, stále existují jednotlivci prosazující názor o neoprávněnosti tohoto postupu. Investiční část pojištění přitom funguje na běžném principu, kdy jsou klientem vkládané prostředky umisťovány do podílových fondů a následně zhodnocovány s ohledem na vývoj situace na finančních trzích. Pojistná část produktu pak cílí na zajištění pocitu jistoty klienta, že mu v případě vzniku události kryté pojištěním bude vyplaceno odpovídající finanční plnění. Právě tento pocit jistoty je zcela nedílnou součástí pojištění a klientovi je poskytován oproti pravidelným platbám. IŽP je tedy sofistikovaným produktem, který umožňuje dosáhnout nejen pojistné ochrany, ale také potenciálního zhodnocení investic.

V rámci aktuálně probíhajících sporů se klienti domáhají absolutního zneplatnění smluv. Ovšem k absolutní neplatnosti má být přistupováno pouze ve skutečně závažných případech, ve kterých již nelze vadu právního jednání zhojit. Tento postup soudů je založen na zásadě in favorem contractus2 💬, která obsahuje východisko v podobě preference relativní namísto absolutní neplatnosti smluv. Proč tedy soudy u některých smluv na IŽP přistupují rovnou k absolutní neplatnosti?

Důvodem je pravděpodobně snaha zajistit klientům co nejvyšší spotřebitelskou ochranu s ohledem na jejich slabší postavení. Je však na pováženou, zda toto jednání soudů skutečně vede ke sledovanému cíli. Rizika, která klientům zneplatňování smluv přináší, jsou totiž výrazně závažnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Nicméně je samozřejmě pravdou, že pokud klient podá na soud návrh na vyslovení neplatnosti, soud zkoumá pouze to, zda jsou splněny podmínky pro vyslovení neplatnosti, a nikoli to, zda a jaké následky to bude mít v konečném důsledku pro klienta. Těchto následků si musí být vědom již sám klient předtím, než řízení vůbec zahájí.

Rizika plynoucí ze zneplatnění smlouvy

Jestliže soud smlouvu na IŽP zneplatní, pak tím klient pojišťovny okamžitě ztrácí pojistnou ochranu, kterou mu smlouva poskytovala. Pokud tak klient bude po zneplatnění smlouvy čelit ztrátě výdělku, hospitalizaci či zranění, nebude mu už pojišťovna povinna cokoli vyplácet. Obdobně tomu je v případě, kdy byly klientovi vypláceny pravidelné renty, například na základě úrazu s trvalými následky. Také tyto platby nebude muset v důsledku zneplatnění smlouvy pojišťovna hradit. Klienti domáhající se zneplatnění pouze investiční složky smlouvy tak mohou být nemile překvapeni, když soud přistoupí k celkovému zneplatnění smlouvy a oni tak v okamžiku přijdou nejen o roky plněnou smlouvu, ale také o poskytovanou pojistnou ochranu.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?