Koncem 19. století propukl ve viktoriánské Anglii loďařsko-stavitelský boom, který reagoval na stále se zvyšující počet emigrantů, již chtěli odcestovat do Severní Ameriky. Lodní společnosti vznikaly velmi rychle a mezi největší z nich patřila White Star Line. Aby se vyrovnala obrovské konkurenci, začala plánovat stavbu tří obřích lodí. Mezi ně patřil i Titanic, který byl postaven v loděnici Harland & Wolf. Jeho první plavba do Severní Ameriky se uskutečnila 10. dubna 1912 a stala se velkou událostí, o kterou měli zájem nejen bohatí, ale i chudí. V noci 14. dubna narazil Titanic do ledovce a začal boj o záchranu 2435 pasažérů.

Od této katastrofy uběhlo přes sto let, bylo zahájeno několik soudních jednání a vyšetřování. Poslední soud se konal letos v červnu. Souvisel s Marconiho telegrafem, který využil kapitán Titanicu Edward Smith k žádosti o pomoc. Americká soudkyně Rebecca Beachová Smithová udělila společnosti R.M.S. Titanic povolení, aby mohla tento telegraf z Titanicu vytáhnout. Podle ní jde "o historicky a kulturně významný předmět, který by vzhledem k rychle postupujícímu rozpadu lodi mohl být navždy ztracen". Tím bylo zrušeno 20 let staré rozhodnutí federálního soudu, který vrak prohlásil za pietní místo a řezání do něj zakázal, stejně jako oddělování jakýchkoliv předmětů.

Připomeňme, že na nouzové volání tehdy odpověděl kapitán Arthur Rostron z parníku Carpathia, okamžitě obrátil loď a zamířil do Titanicem udané pozice. Díky tomu bylo zachráněno kolem 700 lidí.

Bezdrátový telegraf ale nebyl čistě Marconiho vynález. Základy pro jeho fungování položil Nikola Tesla v New Yorku v roce 1888. Avšak kvůli finančním problémům nebyl Teslův telegraf zcela patentován, čehož využil právě Marconi a dokončený telegraf vydal pod svým jménem. Nikola Tesla se ale nedokázal smířit s tím, že jeho vynález si přivlastnil Marconi a začal dlouhý soudní spor. Francouzský soudce Bonjoean nakonec zrušil Marconiho patenty a obnovil platnost těch Teslových.

Úplně první vyšetřování katastrofy Titanicu začalo v Americe v čele se senátorem Smithem. Ve Velké Británii ale nebylo bráno vážně, ba dokonce bylo zesměšňováno. Zde měla na starosti šetření Britská obchodní rada, která byla složena z předsedy a pěti odborných přísedících. Jejím předsedou se stal John Charles Bigham, jenž byl povýšen do šlechtického stavu a stal se lordem Merseyem.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?