Nestává se často, že by se někdo jiný než příslušník nějakého státu o vzkvétání tohoto státu nějakým výrazným způsobem zasloužil. Leč český stát ve 14. století měl na takového muže štěstí. Díky jeho počinům Češi a Moravané zažívali rozvoj svých zemí, zatímco státy na západ od nich měly problémy s krizí. Přitom onen zajímavý muž pocházel z jedné z oněch západních zemí. Samozřejmě na to nebyl sám. Musel k tomu mít excelentního spoluhráče v Čechách.

Kralevic a později král Karel IV. takovým partnerem bez sebemenších pochybností byl. A vůbec nevadilo, že oba pány od sebe dělilo dvacet pět let. Jejich přátelství a perfektně promyšlené tahy na šachovnici středověké Evropy dávaly přinejmenším šach, ve většině případů však mat slabším protivníkům.

Oním podivuhodným mužem je Pierre de Rosieres. Ale stejně jako se syn krále Jana Lucemburského, Václav, proslavil teprve jako Karel IV., tak syn Viléma Rogera, purkrabího z Rosiers, poznal skutečnou světskou slávu až jako Kliment VI. Schválně říkám světskou, byť své nové jméno obdržel jako nejvyšší představitel stavu duchovního. Papež Kliment VI. se životu světskému nevyhýbal. Měl rád luxus, miloval umění a také ženy, především o celých dvacet devět let mladší vikomtku Cécile de Turrene. Byl ale také velmi vzdělaný, byl výborným praktickým ekonomem a hlavně diplomatem.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?