V září uplynou dva roky od okamžiku, kdy byl spuštěn ostrý provoz elektronických náramků, tedy speciálních zařízení, která monitorují pohyb odsouzených nebo obviněných. Stalo se tak po dlouholetých komplikacích, které provázely výběr smluvního dodavatele náramků. Problémy tento projekt, jak ukazují události posledních měsíců, navíc provází dál. Zadavatel zakázky, Probační a mediační služba (PMS), řeší potíže ve vztahu s dodavatelem technologie. V tuto chvíli je tak podle resortu spravedlnosti obtížné jednoznačně dvouleté fungování hodnotit.

"Na druhou stranu dosavadní zkušenosti získané monitoringem 432 osob, u nichž byl tento způsob kontroly do konce června již uplatněn, prokázaly jeho účelnost a efektivitu ve vztahu k odsouzeným, která je nesrovnatelná s tradičními kontrolními postupy," uvádí mluvčí ministerstva Andrea Šlechtová.

Role ministerstva spravedlnosti spočívá zejména v implementaci a rozvoji elektronického monitorovacího systému po technické stránce, včetně zajištění provozu operačního střediska pro případy vzniku incidentu ze strany kontrolovaných osob. Faktické nasazování náramků, kontrolu jejich neporušitelnosti a další úkoly pak má na starosti PMS, která je zároveň objednatelem systému. Ta i přes aktuální neshody se smluvním partnerem hodnotí projekt pozitivně. "Elektronický monitorovací systém je nástroj, který určitě patří do moderní justice. Klientům umožňuje plnit svoje závazky mimo výkon trestu ve věznici, takže mohou pracovat a neztratí kontakt například s rodinou. Pracovníci PMS věnují díky tomuto nástroji více času dalším důležitým činnostem, které mají ve své pracovní náplni," uvádí mluvčí PMS Martin Bačkovský.

Jak to funguje?

Elektronické náramky, s nimiž se počítalo již od roku 2010, se nasazují zejména odsouzeným, kteří od soudu odešli s trestem domácího vězení. Podstatou tohoto alternativního trestu, který v Česku zavedl nový trestní zákoník z roku 2009, je povinnost zdržovat se ve svém obydlí v době stanovené rozhodnutím soudu. Před rokem 2018 plnění soudem stanovených podmínek kontrolovali probační úředníci.

Soudy mohou trest domácího vězení ukládat u nedbalostních trestných činů a u méně závažných úmyslných trestných činů, za které zákon stanoví maximálně pět let vězení. Často jde o pachatele drobné majetkové kriminality nebo maření výkonu úředního rozhodnutí, kteří například navzdory zákazu řídili auto. V domácím vězení mohou odsouzení strávit nejvýše dva roky.

Elektronické náramky, umístěné na noze odsouzeného nebo obviněného, obsahují GPS zařízení, které kontroluje dodržování pravidel stanovených soudem. Kromě sledování pohybu osob umí náramek také odhalit alkohol v krvi nebo upozornit na neoprávněné sejmutí. Všechny incidenty se hlásí na operačním středisku, jehož pracovník kontaktuje monitorovanou osobu a informuje ji o zjištěném incidentu. Ve spolupráci s monitorovanou osobou pak mapuje důvody, kvůli nimž incident nastal. Pokud odsouzený nedodržuje pravidla pohybu, informuje o tom probační úředník soud a ten může odsouzenému změnit domácí vězení na trest odnětí svobody.

V některých případech je využití elektronického monitorovacího systému vyloučeno, a to zejména tehdy, když trestný čin zahrnoval násilí páchané na blízkých osobách, s nimiž pachatel i nadále žije v jedné domácnosti. Další důvody jsou technické, například že v bydlišti odsouzeného není stabilní zdroj elektrické energie nebo oblast bydliště je v území, které není pokryto signálem mobilní telefonní komunikace.

Kromě alternativních trestů se náramky využívají i jako náhrada za vazbu a v jednotkách případů k hlídání podmíněně propuštěných.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?