Téměř sedmdesát milionů korun vyplatil stát minulý rok na odškodnění za nezákonně vedené trestní řízení, z toho necelých čtyřicet milionů korun na náklady obhajoby, zbytek za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním. Odškodňování za chyby při výkonu veřejné moci v oblasti justice má na starosti ministerstvo spravedlnosti, které agendu vyřizuje podle zákona o odpovědnosti státu za škodu. Jde nejen o přešlapy a nesprávná rozhodnutí v trestních a civilních věcech, ale i o chyby exekutorů a notářů. Ministerští úředníci však často nestíhají o nároku v zákonné půlroční lhůtě rozhodnout, žadatelé tak mnohdy čekají na stanovisko státu daleko déle, ve složitých případech se musí obracet i na soud. "V lednu 2020 jsme měli v běhu asi 3500 případů mimosoudně uplatněných žádostí o odškodnění, z nich šestiměsíční lhůtu překračovala zhruba třetina," říká mluvčí resortu justice Lucie Machálková. Na vině je mimo jiné nedostatečná personální kapacita příslušného odboru. "Jen za poslední dvě systemizace k lednu 2019 a k lednu 2020 z důvodu vládních úsporných opatření přišel odbor o devět služebních míst," upozorňuje Machálková. Roli hrají i další faktory. Pracovníci příslušného odboru se zabývají i dalšími úkoly, například agendou peněžité pomoci obětem trestné činnosti. V mnoha případech se pak zákonná lhůta překročí i kvůli čekání na spisy o trestním řízení.

Rychlejší cesta k odškodnění?

Vyřešit tyto problémy by mohl pozměňovací návrh k novele trestního řádu, který předložili poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková a poslanec Zdeněk Vondráček. Tím by se částečně ulevilo ministerským úředníkům a zefektivnilo by se vyřizování některých žádostí o odškodnění. Konkrétně těch, které se týkají nároků na náhradu nákladů na obhájce a jiných nákladů souvisejících s trestním stíháním. Takových žádostí obviněných, jejichž trestní kauza skončila zastavením, odložením stíhání nebo zproštěním viny, dostanou úředníci na stůl asi tisícovku ročně. Podle návrhu by o žádostech nově rozhodovali soudy, státní zástupci, případně policejní orgány. "Hlavním přínosem je zrychlení rozhodnutí o přiznání náhrady osobám, jimž podle zákona přísluší," prohlašuje Válková. Žádosti by při zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby posuzoval soudce soudu prvního stupně, v přípravném řízení pak ten orgán, jehož rozhodnutím věc skončila, tedy buď státní zástupce, nebo policie. Nárok na odškodnění by měli lidé i tehdy, kdy jejich případ orgány postoupily s tím, že může jít o přestupek nebo kárný prohřešek. To dnes soudní praxe dovozuje, nově by uvedené pravidlo stanovil výslovně trestní řád. "Tito obvinění se rychlejší cestou domohou svých nároků, neboť orgány činné v trestním řízení budou schopny věc vyřídit operativněji než ministerstvo spravedlnosti, a to i proto, že v dané právní věci již znají obsah trestního spisu a není nutné, aby jej znovu nastudovaly," uvádí Válková. Trestní řád pro rozhodnutí žádnou lhůtu nedává, platí ale obecné pravidlo o urychleném projednávání bez zbytečných průtahů, což je, jak upozorňuje poslankyně, základní zásada trestního řízení.

S návrhem souhlasí i resort spravedlnosti. "Změnu pokládáme za racionální. Orgány činné v trestním řízení již o nákladech obhajoby rozhodují, pokud jde o přiznávání odměny ustanovenému obhájci, tedy znalosti a schopnosti k tomu mají," říká mluvčí resortu Lucie Machálková. A dodává, že pro ně nepůjde o nijak velkou agendu. "Okresních soudů je v republice 86, pokud se mezi ně žádosti o odškodnění rozdělí, připadne jich na jeden soud jen několik málo desítek za rok," uvádí. S tím souhlasí Válková, podle které by nová úprava soudy ani státní zástupce nezatížila.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?