Nová povinnost dopadá na zaměstnavatele i u obchodních jednání, školení, konferencí nebo veletrhů. Byť by služební cesta trvala jen jediný den, musí zaměstnavatel splnit celou řadu povinností. Zejména musí o vyslání svého pracovníka včas informovat úřad práce v cílové zemi. Ten bude zpravidla vyžadovat oznámení v úředním jazyce daného státu.

Připravenu by zaměstnavatel měl mít i přeloženou kopii pracovní smlouvy nebo výplatní pásky. Hostitelský členský stát totiž může tyto dokumenty chtít doložit, a to i po návratu zaměstnance do vlasti. Za nesplnění povinností hrozí citelné sankce odstupňované podle závažnosti od 100 tisíc do dvou milionů korun.

Evropská směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí platí od roku 1996. Od té doby prošla několika novelizacemi. Tu zatím poslední z roku 2018 musely členské státy implementovat do národní legislativy do letošního 30. července. Česko využilo této lhůty až do konce. Souhrnná novela zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti nabyla účinnosti v tento den. Zaměstnavatelům i pracovním agenturám přináší navýšení administrativy.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?