Jako podporu pro podnikatele zasažené epidemií koronaviru přijala vláda či jednotlivá ministerstva řadu podpůrných programů. Jde například o takzvanou "pětadvacítku pro OSVČ", tedy kompenzační bonus ve výši 500 korun denně, cílený program podpory zaměstnanosti "Antivirus" nebo záruky Českomoravské záruční a rozvojové banky v rámci série programů Covid. Lze předpokládat, že většina žadatelů o tyto podpory, kompenzace či záruky za úvěry bude k jejich čerpání přistupovat zodpovědně a ucházet se o ně pouze tehdy, pokud skutečně budou splňovat předepsané podmínky. Nelze však vyloučit ani úmyslné zneužití programů žadateli, kteří stanovené podmínky nesplňují.

Trestné činy, které přicházejí při zneužití této podpory v úvahu, se liší podle povahy programu, v rámci něhož žadatel o dotaci, kompenzaci, záruku či úvěr žádá. Může se tak jednat zejména o delikty daňové, hospodářské či trestné činy směřující proti majetku. Konkrétně bude přicházet v úvahu skutková podstata trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, trestného činu dotačního podvodu, trestného činu úvěrového podvodu či trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie.

Účelem tohoto článku není dopodrobna vyjmenovávat veškeré podmínky pro oprávněné čerpání prostředků, ale poskytnutí základního přehledu možných trestněprávních důsledků zneužití veřejných prostředků určených ke zmírnění následků pandemie onemocnění covid-19.

Kompenzační bonus

Podmínky čerpání kompenzačních bonusů byly stanoveny zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2.

Kompenzační bonus je určen osobám samostatně výdělečně činným, jejichž výkon samostatné výdělečné činnosti byl v důsledku ohrožení zdraví nebo v důsledku krizových opatření v souvislosti s pandemií covidu-19 částečně či zcela utlumen, a to nad míru obvyklou. Byla stanovena dvě bonusová období, a to od 12. března do 30. dubna 2020 (I. období) a od 1. května do 8. června 2020 (II. období). Výše kompenzačního bonusu činí 500 korun za každý kalendářní den bonusového období, kdy došlo k útlumu výdělečné činnosti podnikatele. Maximální částka, o kterou bylo možné v rámci žádosti o kompenzační bonus požádat, činila 25 000 korun za první bonusové období a 19 500 korun za druhé bonusové období. Celkem tedy maximálně 44 500 korun za obě období. Součástí podkladů pro žádost o kompenzační bonus bylo podepsané čestné prohlášení žadatele, že splnil zákonné podmínky pro jeho přiznání.

Zákon o kompenzačním bonusu stanoví, že bonus se spravuje jako daň a má povahu vratky daně ze závislé činnosti.1 💬 Jeho zneužití tedy bude daňovým deliktem.

Ve sdělovacích prostředcích již proběhly zprávy o tom, že kompenzační bonus pro OSVČ byl některými osobami čerpán neoprávněně, a to na základě žádostí obsahujících nepravdivé údaje. Konkrétně byly například žádosti podány neoprávněnou osobou jménem více živnostníků, kteří však o tento bonus sami nežádali a ani nevěděli, že někdo jejich jménem bonus nárokuje. V tisku proběhla informace o tom, že takto byl nárokován kompenzační bonus vícenásobně, a to v rozsahu přesahujícím částku 800 tisíc korun.

V takových případech lze dovodit, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby ve smyslu § 240 trestního zákoníku, a to, jak bylo zmíněno výše, z toho důvodu, že kompenzační bonus je koncipován jako daň.

Trestného činu zkrácení daně, poplatku či podobné povinné platby se lze dopustit jednak přímo zkrácením těchto plateb, jednak též vylákáním výhod na uvedených platbách. Vylákání daňové výhody spočívá v jednání pachatele, kdy tento předstírá, že stát má vůči němu povinnost poskytnout plnění − například vrátit přeplatek na dani −, ačkoliv tuto povinnost stát nemá. Zkrácení daně, respektive vylákání daňové výhody, je trestné za podmínky, že k němu došlo ve větším rozsahu, tedy minimálně v částce 50 000 korun.

Za situace, kdy výše kompenzačního bonusu pro jednoho podnikatele může dosáhnout maximálně částky 44 500 korun, nehrozí, že by se tohoto trestného činu mohl dopustit podnikatel, který do své žádosti sice vědomě uvedl nepravdivé údaje, ale bonus nárokoval pouze jednou.

Minimální hranice rozsahu daňové výhody by však mohla být naplněna tehdy, pokud by žadatel vědomě neoprávněně uplatnil nárok na více kompenzačních bonusů za různé osoby. Případně by žádal jak jako OSVČ, tak zároveň jako společník s. r. o. Tím by překročil minimální hranici škody. Další možností je, že by se dopustil více dílčích úkonů spočívajících ve zkrácení daně či vylákání daňové výhody, přičemž v součtu by rovněž došlo k překročení uvedené hranice.

Trestný čin zkrácení daně (vylákání daňové výhody) patří mezi úmyslné trestné činy, tedy nestačí zavinění z nedbalosti.2 💬 Pro závěr o úmyslném zavinění postačí, že pachatel věděl, že svým jednáním může porušit či ohrozit zájem chráněný trestním zákonem (tedy vylákat kompenzační bonus), a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn. Dle judikatury Nejvyššího soudu lze takový záměr dovodit i v případě, kdy se obviněný hájí tím, že daňovou problematiku nezná a vedení účetnictví nerozumí.3 💬 Přitom i samotná příprava trestného činu zkrácení daně je trestná.

Trestní odpovědnost pachatele trestného činu zkrácení daně dle ust. § 240 trestního zákona zaniká, pokud dobrovolně škodlivému následku zamezil nebo škodlivý následek napravil nebo pokud učiní státnímu zástupci či policejnímu orgánu o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku mohlo být ještě zabráněno.4 💬 Znak dobrovolnosti není splněn tehdy, pokud již započala finanční kontrola.5 💬

Programy Covid a Antivirus

Dotační program Covid nájemné je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu a je hrazen ze státního rozpočtu. Zjednodušeně řečeno jde o dotaci, o kterou mohou žádat podnikatelé, kteří podnikají podle živnostenského zákona v pronajaté provozovně.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?