Pokud dvě a více osob chtějí společně podnikat, mohou zvolit formu obchodní korporace, například společnost s ručením omezeným, nebo založit společnost dle ustanovení paragrafů 2716 až 2746 občanského zákoníku. Společnost, též nazývaná societa, je již od dob římského práva institutem, který umožňuje spojení osob za účelem určité činnosti či dosažení určitého cíle, aniž by došlo ke vzniku právnické osoby.

Obecná charakteristika společnosti

Podle českého právního řádu společnost vzniká uzavřením smlouvy o společnosti. Societa se nezapisuje do obchodního rejstříku a jde o smluvní spojení bez právní osobnosti (subjektivity). Jelikož společnost nemá právní osobnost, nabývají za ni majetek její společníci a takový majetek se stává jejich spoluvlastnictvím. Stejně tak za případné dluhy neodpovídá sama společnost, ale její společníci společně a nerozdílně.

Společnost vzniká na smluvním základě, bez předepsané formy. Je proto teoreticky možné do ní vstoupit i na základě ústní smlouvy. Z pochopitelných důvodů však bude nejčastější písemná forma smlouvy.

Podstatnou náležitostí společenské smlouvy je stanovení účelu společnosti. Ten může být jakýkoliv, pokud není zakázán zákonem. Účel vyjadřuje cíl, ke kterému má směřovat činnost společníků či zamýšlený výsledek sdružení majetku. Účel společnosti může být dlouhodobý či krátkodobý nebo jednorázový. Společnost může být založena za účelem realizace zisku, ale její cíl může být také nevýdělečný.

Podle účelu jejich založení lze obecně společnosti rozdělit na kapitálové, pracovní a smíšené. Kapitálové společnosti jsou zakládány za účelem sdružení určitého majetku, například nemovitostí.

V případech, kdy se společníci zavazují do společnosti vložit majetkové vklady, vyžaduje se provedení soupisu vkládaných hodnot a jeho podpis všemi společníky. Peníze a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu se stávají spoluvlastnictvím všech společníků, kteří také vložili do společnosti svůj majetek. Ostatní movité věci (včetně práv a věcí nehmotných) a nemovitosti se stávají spoluvlastnictvím společníků jen tehdy, pokud byly oceněny v penězích. V případě, že výše uvedené věci vkládá do společnosti pouze jediný společník a ostatní společníci nikoliv, spoluvlastnictví ostatních společníků k těmto věcem nevzniká.

K jinému vkládanému majetku nabývají společníci právo bezplatného užívání. Avšak společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, nemá však právo tyto věci požívat ani se nestává jejich spoluvlastníkem.

Spoluvlastnický podíl společníků k vloženému majetku se určuje podle hodnoty majetku, který společníci vložili. Zde se pak nachází prostor pro úpravu způsobu ocenění tohoto majetku ve společenské smlouvě.

Pracovní společnosti jsou zakládány za účelem určité společné práce. Například společnost stavebních společností sdružená za účelem realizace určitého díla.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?