Rezoluce Evropského parlamentu ke střetu zájmů českého premiéra byla jistě krokem v evropské politice nevídaným, ovšem jeho vnitropolitické dopady jsou nulové. Vládní prohlášení o vměšování se do vnitřních záležitostí suverénního státu připomínají mutatis mutandis deklarace spíše z dílny pekingského politbyra než členského státu, vázaného vůči EU zásadou loajality. Význam Evropského parlamentu mezi orgány EU je jistě neoddiskutovatelný, ale musí si z něho členské státy, potažmo jejich vlády, vůbec něco dělat?

Rezoluce Evropského parlamentu nemá právní závaznost, ale měla by mít závaznost politickou. Ve vnitrostátním prostředí nemůže vláda podobné rezoluce národního parlamentu ignorovat, protože je na něm politicky závislá. Vláda členského státu ovšem na Evropském parlamentu politicky závislá není. Ani poslance Evropského parlamentu zvolené v příslušném státě národní vláda v zásadě nepotřebuje, ledaže by usilovala o širší vliv v některých celoevropských otázkách, popřípadě v Evropském parlamentu jako celku. O takový vliv naše vláda zjevně neusiluje a také ho zdaleka nemá, jinak by podobná rezoluce nemohla být odhlasována. Naši vládu tedy zajímá jen český volič, nikoliv "evropský volič", který nicméně skládá jím netušené frakce se značnými možnostmi v celé EU.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?