Evropská Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu by měla pomoci posílit na internetu pozici autorů, tedy nositelů práv. Říká to předseda představenstva Ochranného svazu autorského (OSA) Roman Strejček. Trh v důsledku enormního rozvoje internetu i televizního vysílání zaplavilo obrovské množství hudby, a tím podle něho dochází k její devalvaci. Průměrná hodnota užití díla tak klesá.

Jak Ochranný svaz autorský funguje, jaké nabízíte služby?

Zabýváme se správou práv autorů hudby, tedy skladatelů, textařů. Postupujeme podle autorského zákona. I když je často kolektivní správa démonizována, obchodní vztah mezi autorem a OSA je na dobrovolné bázi. Autor si nechává dobrovolně spravovat svoje práva. My na základě jeho pověření oslovujeme ty, kteří užívají jeho díla, a snažíme se jeho tvůrčí činnost monetizovat.

Jsem-li tedy autor nebo skladatel, jak mám postupovat?

Přijdete do OSA nebo nás můžete kontaktovat i elektronicky na webových stránkách. Sepíšeme smlouvu o správě práv, tedy smlouvu o zastupování. Nezbytnou podmínkou také je, abyste u nás registrovala díla. Ta, která jste doposud vytvořila, i ta, která budete tvořit do budoucna. Bez evidence hudebních děl se obtížně kontroluje jejich užití.

Roman Strejček

Absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze obor národní hospodářství. Do Ochranného svazu autorského nastoupil v roce 2005 na pozici vedoucího odboru vysílání a on-line médií. Od prosince 2006 byl členem představenstva svazu. Od roku 2007 je pak předsedou představenstva OSA. Je členem správní rady Nadace Národ dětem profesora Josefa Kouteckého a Constantina Louis Pleského, která pomáhá zkvalitnit péči o pacienty Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol.

Proč by se měl autor svěřit do rukou kolektivního ochránce práv? Není pro něj lepší si svá práva hlídat sám?

Do jistého okamžiku to určitě možné je. Když jste ale součástí autorské kapely nebo pro ni skládáte a vidíte, že máte úspěch, koncertujete, máte potenciál jít do médií, na internet. To je pak okamžik, kdy je vhodné vstoupit do partnerského svazku s OSA. Pak už totiž není v silách jedince kontrolovat užití skladby. Vámi vytvořená píseň si začne žít vlastním životem a nikdy nevíte, která kapela ji nakonec zpopularizuje. Máme mnoho příkladů, kdy se pozdější coververze staly těmi skutečnými hity. Byla to třeba skladba Bitter Sweet Symphony skupiny The Verve, ale autorsky za ní stojí Rolling Stones, kterým se nehodila do repertoáru. A takových skladeb jsou tisíce. Pak je tedy nezbytné si někoho najmout. A je jedno, jestli to bude nějaký manažer, nebo agentura, nebo se obrátíte na kolektivního správce. My zastupujeme více než 3,5 milionu autorů z celého světa, takže máme oproti jedinci silnější vyjednávací pozici vůči velkým uživatelům, ať už to jsou Facebook, Netflix, nebo místní rozhlasoví nebo televizní vysílatelé.

Jak prakticky hlídáte, jaké se kde hrají skladby? Jak probíhá kontrola, ať už na internetu, nebo i na živých koncertech a akcích?

Pokud jde o koncerty, máme síť terénních pracovníků. Každý z nich má svěřený region a jejich jediná "náplň" je mít přehled o tom, kde se odehrává zábava, diskotéka nebo koncert, a zjistit, jestli pořadatel akci ohlásil deset dnů před konáním, jak mu ukládá zákon. Pokud tomu tak není, měl by kontaktovat pořadatele a případně na místě zmapovat, kolik bylo na akci návštěvníků a jaké byly cenové relace vstupenek, od čehož se pak odvíjí autorská odměna.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?