Soudy budou moci od ledna příštího roku na základě novely zákona o obchodních korporacích nově rozhodnout o zrušení neaktivních společností bez nákladného a zdlouhavého procesu likvidace. Povede to k pročištění obchodního rejstříku. Důvodová zpráva k novele totiž uvádí, že asi pětina společností zapsaných v obchodním rejstříku jsou neaktivní firmy, které reálně nevykonávají žádnou obchodní činnost. Ministerstvo spravedlnosti odhaduje jejich počet na desetitisíce. "To je poměrně vysoké číslo. Znamená to, že informace, které získáme z obchodního rejstříku, mohou být až ve 20 procentech do jisté míry klamavé a neodpovídající skutečnému stavu," upozorňuje Jana Buršíková, of counsel z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law.

Může přitom jít o společnosti, které už nefungují a jejich majitelé se rozhodli kvůli byrokracii, jež by byla spojená s rušením firmy, nechat společnost ležet ladem. Mohou to být ale také firmy, které nejsou aktivní a zneužívají se k trestné činnosti, třeba k daňovým machinacím a podvodům.

Likvidace neaktivních firem se prodražuje

Dosavadní možnosti, jak proti takovým společnostem zasáhnout, nebyly v praxi moc účinné. Rejstříkové soudy už teď mají podle zákona povinnost hlídat, zda firmy pravidelně zakládají účetní závěrky do sbírky listin. Pokud soud zjistí mezeru ve vkládaných informacích, měl by vyzvat danou firmu k doplnění dokumentů do sbírky listin. Když společnost listinu ve lhůtě nedoloží, může jí soud opakovaně ukládat pokutu až 100 tisíc korun, a to i několikrát za sebou. "V případě, že firma opakovaně nezakládá závěrky a rejstříkový soud to vyhodnotí, že se tak děje v neprospěch třetích osob, může zrušit takovou společnost s likvidací," pokračuje Ondrej Poništiak, advokát z bpv Braun Partners.

Jenže než aby samy soudy aktivně kontrolovaly zakládání listin, přicházely v praxi na neplnění této povinnosti spíše na základě podnětů třetích osob, často protistran v soudních sporech, tvrdí Jiří Kokeš, vedoucí advokát advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.

Navíc se státu rušení neaktivních firem formou likvidace docela prodražuje. "Náklady spojené s likvidací neaktivních obchodních korporací, které zpravidla nemají žádný majetek, musí být hrazeny ze státního rozpočtu. Přitom nejde o zanedbatelné částky, podle hrubých odhadů se jedná o částku cca 12 000 korun na jeden případ," poznamenává Lucie Slavíková z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Náklady tak jdou do milionů.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?