Soudy budou moci od ledna příštího roku na základě novely zákona o obchodních korporacích nově rozhodnout o zrušení neaktivních společností bez nákladného a zdlouhavého procesu likvidace. Povede to k pročištění obchodního rejstříku. Důvodová zpráva k novele totiž uvádí, že asi pětina společností zapsaných v obchodním rejstříku jsou neaktivní firmy, které reálně nevykonávají žádnou obchodní činnost. Ministerstvo spravedlnosti odhaduje jejich počet na desetitisíce. "To je poměrně vysoké číslo. Znamená to, že informace, které získáme z obchodního rejstříku, mohou být až ve 20 procentech do jisté míry klamavé a neodpovídající skutečnému stavu," upozorňuje Jana Buršíková, of counsel z advokátní kanceláře bnt attorneys-at-law.

Může přitom jít o společnosti, které už nefungují a jejich majitelé se rozhodli kvůli byrokracii, jež by byla spojená s rušením firmy, nechat společnost ležet ladem. Mohou to být ale také firmy, které nejsou aktivní a zneužívají se k trestné činnosti, třeba k daňovým machinacím a podvodům.

Likvidace neaktivních firem se prodražuje

Dosavadní možnosti, jak proti takovým společnostem zasáhnout, nebyly v praxi moc účinné. Rejstříkové soudy už teď mají podle zákona povinnost hlídat, zda firmy pravidelně zakládají účetní závěrky do sbírky listin. Pokud soud zjistí mezeru ve vkládaných informacích, měl by vyzvat danou firmu k doplnění dokumentů do sbírky listin. Když společnost listinu ve lhůtě nedoloží, může jí soud opakovaně ukládat pokutu až 100 tisíc korun, a to i několikrát za sebou. "V případě, že firma opakovaně nezakládá závěrky a rejstříkový soud to vyhodnotí, že se tak děje v neprospěch třetích osob, může zrušit takovou společnost s likvidací," pokračuje Ondrej Poništiak, advokát z bpv Braun Partners.

Jenže než aby samy soudy aktivně kontrolovaly zakládání listin, přicházely v praxi na neplnění této povinnosti spíše na základě podnětů třetích osob, často protistran v soudních sporech, tvrdí Jiří Kokeš, vedoucí advokát advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.

Navíc se státu rušení neaktivních firem formou likvidace docela prodražuje. "Náklady spojené s likvidací neaktivních obchodních korporací, které zpravidla nemají žádný majetek, musí být hrazeny ze státního rozpočtu. Přitom nejde o zanedbatelné částky, podle hrubých odhadů se jedná o částku cca 12 000 korun na jeden případ," poznamenává Lucie Slavíková z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Náklady tak jdou do milionů.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.