Spolkový ústavní soud pozastavil nákupy dluhopisů Spolkovou bankou a hned se o tom píše jako o válce soudů. Přitom to není poprvé, kdy se ústavní soud členského státu vzepřel nejvyšší autoritě unijního práva − Soudnímu dvoru EU (SDEU) v Lucemburku. Vzepřel se mu ostatně i náš Ústavní soud, když ve věci slovenských důchodů zrušil rozsudek Nejvyššího správního soudu vydaný na základě rozsudku SDEU, k němuž se Nejvyšší správní soud obrátil s předběžnou otázkou a odpovědí se řídil. Jenže několik slovenských důchodců není nic proti miliardám na záchranu eura. Do května letošního roku dosáhla částka za výkup dluhopisů 2,2 bilionu eur. A tak Evropská komise hrozí Německu žalobou pro porušení povinnosti.

Sama Smlouva o fungování EU (SFEU) nákup dluhopisů ve svém článku 123 zakazuje, což ovšem kdysi SDEU vyložil tak, že k němu může docházet, pokud nákup odpovídá principu proporcionality ve smyslu článku 5, odst. 4 Smlouvy o EU. A právě princip proporcionality byl základním argumentem německých ústavních soudců, proč orgány EU jednají mimo svěřené pravomoci (ultra vires). Pro test proporcionality prý neexistují přesná pravidla a jeho dodržování je ledabylé. Je zajímavé, že soud v Karlsruhe odmítl argument petentů, že nákupem dluhopisů je porušován článek 123 SFEU, v čemž se se soudem v Lucemburku shodl.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?