Po odmlce způsobené řešením pandemie covidu-19 se věci pomalu vracejí do normálu a s tím přichází na řadu i obnovení legislativního procesu. Jedním z ožehavých témat je nový stavební zákon. Za povšimnutí ale stojí i jiné přijaté či navrhované novely stávajícího stavebního zákona.

Digitalizace a závazná stanoviska

Hlavním cílem návrhu nového stavebního zákona je zjednodušit a zrychlit povolovací procesy a přispět k digitalizaci stavební agendy. V obou těchto oblastech již novelizace probíhá.

Digitalizace byla představena jako součást zákona č. 47/2020 Sb.1 💬 V rámci této novely došlo k zavedení prakticky všech institutů v oblasti digitalizace stavební agendy, se kterými počítá nový stavební zákon. Jde mimo jiné o vytvoření digitální technické mapy, jednotného standardu územněplánovací dokumentace či elektronizace úkonů vůči stavebnímu úřadu.

Zejména v oblasti elektronizace komunikace vůči stavebním úřadům však bude třeba nejprve vyčkat vybudování příslušných informačních systémů, což v našich poměrech pravděpodobně zabere několik let. Je zřejmé, že ambicí novely v oblasti digitalizace je připravit půdu pro příchod nového stavebního zákona. Podaří-li se vybudovat takové systémy a procesy, aby je bylo možné okamžitě po nabytí účinnosti nového stavebního zákona prakticky používat, půjde o nespornou výhodu v jeho začátcích.

V oblasti zrychlení stávajících procesů Poslanecká sněmovna projednává novelu stávajícího stavebního zákona2 💬, v rámci které by mimo jiné došlo ke stanovení propadné lhůty pro vydání závazného stanoviska dotčených orgánů státní správy. Po jejím uplynutí by se závazné stanovisko považovalo za vydané bez podmínek. Jelikož správní řád žádnou lhůtu pro vydání závazného stanoviska nestanoví, novela by ji nově zavedla v délce 30 dnů s jednou možností prodloužení pro zvlášť složité případy.

Nový stavební zákon

Návrh nového stavebního zákona se naopak v rámci legislativního procesu posouvá bohužel spíše k horšímu. Nejenže za půl roku zhruba zdvojnásobil svůj rozsah, ale opustily se i některé stěžejní strukturální principy, které mohly přispět ke zrychlení povolovacích procesů.

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?