Většina čtenářů Právního rádce již ve svém životě nejspíš slyšela o soutěžním právu. Možná si ale ani neuvědomujeme, kolika různých oblastí našich životů se dotýká. Stavební společnosti usvědčeny z kartelové dohody. Internetový gigant zneužil dominantní postavení. Za domluvu při veřejné zakázce padly obří pokuty. Takové titulky se čas od času objevují na předních stránkách novin.

Není se čemu divit. Soutěžní právo je v tržní ekonomice důležitým nástrojem, díky němuž je na trzích zachovávána konkurence, tedy vzájemné soupeření podniků o přízeň zákazníků. Bez soutěžního práva by pro podniky bylo výhodnější konkurenci odstranit, například tím, že se tajně dohodnou na společném postupu. Konkurence je pro ně totiž otravným hmyzem, který je nutí investovat do inovací a zároveň je motivuje ke snižování ceny. Přesně to je však ve veřejném zájmu. Přesně to je důvodem, proč má být soutěžní právo aktivně vymáháno.

Od čeho se však pozornost veřejnosti odvrací, jsou procesní aspekty vymáhání soutěžního práva. Jen málokdo tuší, jakými vyšetřovacími pravomocemi Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) disponuje a v jakých mantinelech může tyto pravomoci uplatňovat. Neblahý podíl na marginalizaci významu procesních záruk má i úřad samotný. Zastánci demokratického právního státu se museli mít na pozoru, když ÚOHS žehral na to, že "Soudy se zaměřují především na procesní stránku kartelových řízení, spravedlnost pláče."1 💬

Jedním z našich cílů je pozvednout právní povědomí o procesních otázkách veřejnoprávního vymáhání soutěžního práva. V letním dvojčísle správního zápisníku se proto věnujeme tématu místních šetření realizovaných Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Jedná se přitom o vysoce aktuální téma. Krajský soud v Brně totiž v nedávné době řešil dvě kauzy, na jejichž podkladě jednoznačně konstatoval, že místní šetření prováděná úřadem nemohou sloužit jako nástroj boje mezi konkurenty. Co tyto rozsudky znamenají, pokud jde o nároky kladené na ÚOHS a na podavatele podnětů?

Právní rámec

Pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže provádět neohlášená místní šetření v obchodních prostorách je zakotvena v § 21f zákona o ochraně hospodářské soutěže.2 💬 Ten jednak dává podnikům za povinnost se podrobit inspekci úřadu a dále upravuje konkrétní oprávnění inspektorů. Zaměstnanci ÚOHS mohou vstupovat do obchodních prostor, nahlížet do dokumentů v nich se nacházejících, tyto dokumenty kopírovat, pečetit kanceláře a úložné prostory anebo požadovat od zaměstnanců šetřeného podniku součinnost nezbytnou ke zdárnému průběhu inspekce (nesmí se však jednat o výslech, který by se týkal podstaty šetřeného jednání).

Cílem místního šetření je zajistit důkazy o protisoutěžním jednání. Jeho charakteristickým prvkem je moment překvapení. Jakékoli předchozí upozornění by totiž pravděpodobně vedlo k nezvratnému zničení důkazů. Inspektoři se do obchodních prostor podniku dostaví obvykle v brzkých ranních hodinách3 💬 (většinou přespávají v blízkosti) a po úvodních organizačních úkonech zahájí kontrolu počítačů, mobilních telefonů, dokumentů anebo třeba ručně psaných poznámek. Inspekce není pro podnik ani jeho zaměstnance příjemnou záležitostí. Jedná se totiž o citelný zásah do soukromí, který navíc může mít dalekosáhlé důsledky. Prověřovány přitom mohou být v určité míře i například soukromé telefony či notebooky.

Medializované pokuty jsou jen vrcholem ledovce. Přidat se k nim mohou žaloby na náhradu škody, která je v mnoha případech vyšší než samotná pokuta uložená ÚOHS, zákaz účasti na veřejných zakázkách, pracovněprávní následky, zhoršení reputace a v těch nejzávažnějších případech třeba i trestní stíhání.

Jste přesvědčeni, že vaše organizace není zapojena do jakéhokoli protisoutěžního jednání, a proto se jí problematika neohlášených místních šetření vůbec netýká? Pak jste na omylu. ÚOHS je totiž oprávněn provést inspekci nejen u soutěžitelů důvodně podezřelých z protisoutěžního jednání, ale též u jejich zákazníků či dodavatelů. Zákon též výslovně stanoví, že místní šetření může proběhnout i v prostorách orgánu veřejné správy.4 💬 To může být relevantní zejména při vyšetřování toho, zda se orgán veřejné správy − typicky obec − dopustil při výkonu svých vrchnostenských pravomocí porušení soutěžního práva.5 💬

Mnohé překvapí, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nepotřebuje k provedení ne­ohlášeného místního šetření v obchodních prostorách předchozí povolení soudu. Povinnost zajistit si od soudu zelenou má pouze tehdy, pokud by zamýšlel provést místní šetření mimo obchodní prostory, tedy například v soukromých bytech zaměstnanců. V tomto ohledu jsou tak na úřad kladeny nižší nároky než na policii, která si musí souhlas soudu opatřit i před prohlídkou obchodních prostor konanou v rámci trestního řízení.

Zásahy do osobní sféry jednotlivců přitom mohou být v obou případech srovnatelné. Naše praktické zkušenosti ukazují, že inspekce ÚOHS může dokonce vyústit i v trestní stíhání. Úřad a orgány činné v trestním řízení spolu totiž úzce spolupracují a vzájemně si předávají získané informace. I proto je nutno klást důraz na to, aby neohlášené místní šetření proběhlo striktně v souladu s ústavním pořádkem chráněnými principy a zákonnými požadavky. Jakékoli volání po zmírnění procesních pravidel, anebo snad dokonce jejich odstavení, za účelem posílení vymáhání hmotněprávních pravidel soutěžního práva proto rozhodně není namístě.

Český právní řád dlouhá léta neobsahoval nástroj, prostřednictvím něhož by bylo možno se samostatně dovolávat přezkumu zákonnosti místního šetření. Tento nežádoucí stav byl napraven až v reakci na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Delta pekárny.6 💬 Jím bylo ve vztahu k České republice v důsledku neexistence efektivního nástroje obrany dovozeno porušení práva na soukromý a rodinný život ve smyslu článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Zákon o ochraně hospodářské soutěže dnes již výslovně stanoví7 💬, že proti ne­ohlášenému místnímu šetření lze podat zásahovou žalobu.8 💬 Ta se podává ke Krajskému soudu v Brně a před jejím podáním není třeba se svých práv dovolávat rozkladem adresovaným předsedovi ÚOHS.

Limity zákonnosti

Podmínky, za nichž je ÚOHS oprávněn provést neohlášené místní šetření, nejsou v zákoně o ochraně hospodářské soutěže přesně definovány. To spolu s tím, že úřad nepotřebuje předchozí povolení soudu a že ještě nedávno nebylo možno se proti provedení místního šetření okamžitě a efektivně bránit (jeho nezákonnost bylo možno namítat až v situaci, kdy vedlo k vydání meritorního rozhodnutí), činilo dlouhá léta značné praktické obtíže. Ani sám úřad totiž nevěděl, a vědět ani nemohl, v jakých situacích může místní šetření uskutečnit a co vše si při něm může dovolit. To se postupem času mění, neboť zákonné limity provádění místních šetření jsou postupně utvářeny soudní rozhodovací praxí.

Asi nejkřiklavějším případem, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže překročil meze svých oprávnění, bylo místní šetření v kauze takzvaného velkého stavebního kartelu. Mělo jít o největší úspěch úřadu od jeho založení. Souhrnná výše pokut činila podle pravomocného rozhodnutí 1,7 miliardy korun.9 💬 Rozhodnutí však bylo následně zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Brně10 💬, a to pouze z toho důvodu, že na samém počátku kauzy stála nezákonně provedená místní šetření vykazující znaky takzvané rybářské výpravy (fishing expedition).11 💬 Tedy místního šetření, které se nedrželo předem stanoveného rámce, ale bylo vedeno snahou odhalit důkazy o protisoutěžním jednání za jakoukoli cenu a bez respektování procesních záruk.

Soud k závěru o nezákonnosti daných místních šetření dospěl s užitím takzvaného delta testu. Ten byl českými soudy formulován12 💬 v bezprostřední návaznosti na závěry plynoucí ze shora citovaného rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Delta pekárny a postupem času se stal standardem soudního přezkumu inspekcí prováděných ÚOHS.13 💬

V rámci tohoto tříkrokového testu se nejprve posuzuje, zda místní šetření mělo oporu v zákoně. Dále se hodnotí, zda jím byl sledován legitimní cíl. Tyto dvě podmínky není pro ÚOHS obtížné naplnit, neboť pravomoc k provedení místního šetření vyplývá přímo ze zákona o ochraně hospodářské soutěže. Sledovaným legitimním cílem je tu bezesporu ochrana hospodářské soutěže. Pro úřad problematický však bývá třetí krok testu, v jehož rámci se hodnotí, zda inspekce představovala prostředek vhodný k dosažení legitimního cíle a zda byla přiměřeně dlouhá a rozsáhlá. Jedním slovem se hodnotí její "nezbytnost".

Poté, co Krajský soud v Brně delta test aplikoval na kauzu údajného velkého stavebního kartelu, dospěl k závěru, že předmětná místní šetření nesplnila požadavek na přiměřený rozsah. Podle závěrů soudu se totiž rozsah přezkoumávaných dokumentů vymkl původnímu podezření, kterým úřad disponoval před samotným zahájením místního šetření (bez původního podezření by nebylo možno inspekci uskutečnit). Neexistovalo tedy rovnítko mezi původním podezřením a rozsahem podkladů, které ÚOHS v obchodních prostorách dotčených podniků zajistil. Místní šetření proto bylo shledáno za nezákonné a na jeho základě vydané rozhodnutí bylo zrušeno.14 💬 Soud dal úřadu jasně najevo, že k tak intenzivnímu zásahu do základního práva na soukromý a rodinný život ve smyslu článku 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv může dojít pouze za přiměřených podmínek.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 50 % článku.

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.