Spodní hranice majetkové škody v trestním zákoníku není protiústavní, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud zamítl návrh Okresního soudu v Liberci na zrušení § 138 odst. 1 trestního zákoníku, podle kterého se škodou nikoli nepatrnou rozumí škoda dosahující částky nejméně 5000 Kč.

Liberečtí soudci se návrh rozhodli podat v souvislosti s řízením ve věci krádeže, ve kterém obviněná způsobila škodu na cizím majetku ve výši 7 525,60 Kč. Podle soudu je totiž současná úprava v rozporu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a koliduje tak se zákazem retroaktivity, podle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, přičemž pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

Jádro argumentace soudu spočívalo v tom, že hranice škod uvedených v trestním zákoníku se nezměnily od roku 2002, přičemž od této doby až do současnosti výrazně narostla jak životní úroveň, tak míra inflace. V důsledku těchto ekonomických změn se tak trestní postih za některé trestné činy fakticky zpřísnil, protože trestní odpovědnost dopadá v současnosti i na jednání, které svou závažností a důsledky pro poškozené osoby odpovídá činům, jež byly dříve posuzovány pouze jako přestupek, anebo byly trestné mírněji.

Ústavní soud nicméně konstatoval, že i když nepopírá argumentaci obecného soudu, nepřísluší mu suplovat činnost zákonodárce a zasahovat tak do takto významného problému současné trestní politiky. Soudci nicméně upozornili na návrh novely trestního zákoníku, který je v současné době projednáván v Poslanecké sněmovně a který mimo jiné směřuje právě ke zvýšení stávajících hranic majetkových škod.

Podrobněji viz nález sp. zn. Pl. ÚS 46/18

Klikli jste na článek, který patří do předplatitelské sekce iHNed.cz
Chcete si přečíst celý článek?